Magdalenazachardova | Magdalena píše

My, moderní lidé dneška se rádi holedbáme myšlenkou, že jsme již poznali na své domovské planetě kdejaký kout. V dnešním věku satelitní kontroly jsou i ta nejodlehlejší místa naší planety prozkoumána a zdokumentována. Je tomu tak ale doopravdy?

Téměř každou chvíli se najde na naší planetě něco, co by zde v podstatě vůbec nemělo existovat. Navíc jdou tyto hmatatelné důkazy pak velmi těžko smést ze stolu. Vrcholem těchto nálezů jsou uměle vytvořené objekty, které podle později učiněného určení datování spadají do těch nejstarších

Nejslavnější a nejznámější megalitická památka na světě je bezpochyby Stonehenge. Stojí v srdci jižní Anglie, 15 kilometrů od městečka Salisbury.

Aura, která obklopuje

Dne 3 června 1968 se amatérský archeolog William J. Meister se svou ženou, dvěma dcerami a manželi Shapeovými vydali hledat zkameněliny fosilních trilobitů v prostoru Antelope Springs, ve státě Utah v USA. Pátrání po fosiliích bylo jeho nejmilejším koníčkem, a proto se často vydával hledat s kladívkem v ruce zbytky těchto tvorů, obývajících prvotní oceány a bažiny naší planety před 500 miliony lety.

Záhadné město Tíwanako tvoří komplex kamenných staveb, který se nachází na pusté bolivijské planině ve výšce 3800 metrů. Jeho rozloha měří okolo 15 kilometrů čtverečních. Celý soubor se skládá ze tří celků: Kalasasaya, Puma punku a Akapana. Podle významného amerického

       Egypt je odedávna místo plné záhad. Jednou z nich je stále dokonalé zpracování žuly egyptských chrámech a na obeliscích, kde ze všech čtyř stran vidíme vždy perfektně vypracované a naprosto shodné hieroglyfy. Tyto obelisky jsou opatřeny nápisy s 25 mm širokými a 12,5 hlubokými drážkami. Navíc jsou všechny drážky stejně hluboké, jako by byly vyryty strojově.

        Tvrzení, které zastávají archeologové, že jejich tvůrci měli k dispozici pouze kamenná dláta a dřevěné paličky, se v poslední době ukazuje jako neudržitelné.

        Je zřejmé, že by lidská ruka za pomoci pouze primitivních nástrojů něco takového rozhodně nemohla vytvořit. Něco podobného lze vyrýt pouze s užitím moderních rotačních přístrojů. Vědci se tak dnes, díky moderní technice, dostali na stopu mnoha úžasným dovednostem starověkých Egypťanů. Je jisté, že zde jen dosud uznávaná "vynikající zručnost v architektuře a stavební technice" nestačí.

         Stejně tak totiž musely být zhotoveny sochy v Carnacu, kde ve zdejším komplexu můžeme shlédnout neuvěřitelně dokonalé obličeje.

         Při návštěvě Abusíru, který leží na severozápadním okraji pouště asi 11 kilometrů od Káhiry, byly nalezeny zvláštní úlomky kamení. Na těchto žulových, dioritových a čedičových blocích jsou dokonale vypracované vývrty a drážky, které musela vytvořit nějaká moderní technologie. Diorit má na stupnici tvrdosti stupeň 8,4. Dnešními diamantovými vrtáky lze diorit opracovávat pod tlakem 200 atmosfér. Podivné na tom ale je, jak mohly tyto stroje znát v Egyptě před 4500 lety?

         Odborníci se zaměřili na sochu Ramesse, jejíž tvář se vyznačuje neskutečnou symetrií. Pomocí počítačové techniky byly nejprve zhotoveny fotografické negativy a pozitivy. Pak byly položeny na sebe a posléze na původní fotografii. Vznikl původní obraz.

           Navíc byly na těchto sochách nalezeny po stranách obličeje drážky, které vznikají pouze při počítačovém zhotovení. Z toho vyplývá, že tyto sochy musely být kdysi vyrobeny pomocí moderních strojů. Jakou energií však tyto stroje byly poháněny? V Egyptě se navíc diamanty, vhodné k opracovávání takto tvrdých hornin vyskytují velmi vzácně, pokud vůbec. Nebo měli tehdejší stavitelé ještě nějaké jiné možnosti?

           Možná, že řešení této otázky mohou poskytnout staré hebrejské texty, ve kterých se hovoří o " zázračném červu", který je zde označován jako šamir.

          Jde o boží nástroj, neboli "o diamantového řezného červa," který se v různých velikostech a provedeních údajně používal i při stavbě Šalomounova chrámu v Jeruzalémě. Zde se jím řezaly i velké bloky skal. Podle těchto textů nepocházely tyto nástroje z pozemských dílen, nýbrž je zhotovovaly andělské bytosti zvané Strážci nebes.

          Kdo asi byli tito tajemní "Strážci?" Je možní, že tu kdysi dávno používali své zázračné nástroje mimozemští tvorové, kteří byli pro svou pokročilou techniku logicky uctíváni místním obyvatelstvem jako "Bohové"?

         A kam asi zmizel tento podivuhodný nástroj? Vzali si snad tito " Strážci nebes" své záhadné nástroje zpět, nebo jsou dodnes uloženy kdesi v dosud neobjevených prostorách pod Velkou pyramidou či pod neméně tajemnou Sfingou?

                      

      

Kafirové jsou jedním z málo známých národů. Je tomu tak zřejmě také proto, že obývají nepřístupná hindukúšská údolí na severovýchodě Afgánistánu. Název Kafir pochází od mohamedánů- a znamená „nevěřící“. Toto hanlivé označení dostali Kafirové zejména za to, že se postupem času spíše odklonili od hlavního proudu islámského náboženství - a stáhli se do ústraní. Nikdy ale vlastně neexistoval žádný spolehlivý

Na naší planetě jsou  kromě indických chrámů, které vykazují známky vysoké radioaktivity i jiné lokality, na kterých nacházíme