19. prosinec 2013 | 14.08 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Mladší doba kamenná je obdobím, kdy se poprvé v umění objevují abstraktní prvky. Je vidět, že se dávní umělci, kteří vytvářeli první sošky a snažili se ve svých kresbách na stěny jeskynní zachytit svět okolo sebe, vyrovnávali s tím, co pro ně bylo neviditelné - a tudíž také nesrozumitelné. Je škoda, že při zkoumání těchto uměleckých děl z doby kamenné nespolupracují spolu s historiky a etnologovy také sociologové a psychologové.
Badatelé, kteří těmito díly zabývají, neví totiž zhola nic o vyobrazení medicínských oborech ani o moderní sociologii. Musíme jen doufat, že snad konečně, postupem doby, tito vědci přijdou na to, že by bylo zapotřebí posuzovat jednotlivé nálezy mnohem komplexněji, než dosud. Tento nový způsob hodnocení tehdejšího umění by pak mohl vrhnout úplně jiné světlo na dobu kamennou.
Sem patří například i otázka nálezů, které mají zpodobňovat křížence lidí a zvířat. Téměř všude na světě mají přírodní národy zvířecí masky a tance, při nichž se lidský aktér téměř vždy proměňuje ve zvíře. Sem jistě patří egyptský bůh Anúbis s šakalí hlavou či bohyně Bastet, která se pro změnu pyšní hlavou kočičí. Podobné vyobrazení takové postavy pocházející ze starší doby kamenné můžeme vidět ve francouzské jeskynní obrazárně Rois Fréres.
Před sebou tu máme jakéhosi zpola vzpřímeného jelena s lidskými zadními běhy a současně vykazujícího i znaky řady jiných zvířat. Obličejem připomíná sovu, zadní části trupu koně a přední běhy vypadají, jako by patřily nějaké velké kočkovité šelmě.
O těchto nálezech a také o tradičních tancích badatelé soudí, že bývají inspirovány šamanismem. Formulace jsou v tomto případě ale více než opatrné:
„Míšenci člověka a zvířete bývají občas dáváni do spojitosti se šamanismem, jde tudíž o domněnku, že tyto bytosti mohly představovat šamany, kromě toho se naskýtá otázka, zda některá tato jeskynní umělecká díla nemohla vzniknout, když byli jejich původci v jakémsi transu.
Možná by se měli prehistorici vyškolit na šamany, aby věděli, o čem hovoří. Dokonce i mezi etnology, kteří se zabývají způsobem života přírodních národů, jsou téměř výlučně akademičtí pozorovatelé, stěží se najde alespoň jeden, který by se pokusil osobně pod vedením kmenového šamana seznámit s těmito prastarými, celosvětově rozšířenými technikami transu.“
Ve slavné jeskyni Lascaux se ale také nachází jednorožce, který má na svém těle znázorněné podivné skvrny, které by mohly představovat vnitřní orgány. V národním parku Kakadu v Austrálii, kde namalovali domorodí Aboriginové mystickou postavu zvířete člověka- můžeme zde vidět podobné rentgenové znázornění. Stejné naturalisticky zobrazené rytiny zvířat se stylizací vnitřních orgánů, staré třicet pět tisíc let, byly objeveny v nitru jeskyně El Pindal v severním Španělsku. Jednoduchými černými linkami zobrazil tehdejší umělec obrysy mamuta- přičemž na místě, kde má mít zvíře srdce, namaloval velkou červenou skvrnu.
Zakreslení vnitřních orgánů obdivují turisté i v norském Tröndleagu, kde skalní stěnu zdobí obraz soba rovněž v rentgenovém pojetí.
Totožné rytiny najdeme i v mezolitu na Sibiři-ne však v jeskyních ale na otevřených skalních převisech a stěnách- zde jsou vnitřní orgány velmi dobře viditelné. Ve prospěch tvrzení, že má tento sty blízko k šamanismu svědčí i fakt, že mnohé sibiřské kmenové národy dodnes pomalovávají své šamanské bubny naprosto stejně zobrazenými „silovými zvířaty“ vyvedenými v rentgenovém stylu.
Dokladem toho jsou australští Aboriginové, kteří dodnes na skalní stěny malují fantastické výjevy a na mnohých z nich nejsou znázorněny jen obrysy lidí, duchů a zvířat, - ale také vše, co oko bezprostředně nevidí - co však ale reálně existuje. Český prehistorik Jelínek líčí ve svém velkém Obrazovém lexikonu prehistorických lidí, že se mu jednou podařilo pozorovat jednoho místního Aborigina, jak maloval klokana a zcela samozřejmě do něj vkreslil část kostry, vnitřnosti a dokonce jednotlivé svaly.
Znalec skalních obrazů Herbert Kühn vypráví o tom, že měl možnost sledovat vznik rentgenových výjevů u indiánů Pueblo v Novém Mexiku a v Arizoně, kteří malují tyto obrazy dodnes:
„Indiáni mi vysvětlili čáry života smysl čára života, (čáry, která se vyznačuje na lovné zvěři vedle vnitřních orgánů a probíhá od tlamy po krku a hrudníku a tam dostává kosočtverečnou nebo kruhovou podobu). Lovec se napřed vydá na šamanskou transcendentální cestu. Přitom krslík písku nebo na skálu zvíře, které chce složit. Srdce vymaluje červeně a vetkne do něj šíp. A čárou života vyznačí cestu, kudy ze zvířete unikne tlamou ven život. Tudy zvíře současně vypustí duši.“
Ostatně, v Austrálii jsou stovky obrazů znázorňujících stejným způsobem lidi, duchy a bohy. Dávní lidé ale mnohem více chápali, že je to proto, že člověk nebo zvíře není jen pouze kůže, nebo jejich povrch, ale také duchovní stránka. Například v Thajsku dosud existují svatební obřady, při nich oddávající vyjmenovává během obřadu všechny vnitřní orgány snoubenců.
Západně smýšlející člověk ovšem jen těžko pochopí, že stejně jako člověk prý má druhé astrální tělo, či druhou duši, tak i jeho orgány mohou mít své svoji duši. Člověk tedy nebyl v době kamenné nahlížen jako celek, ale také jako určité symbolické společenství jednotlivých orgánů. Tato filosofie se dosud udržuje u mnoha národů na naší planetě, které mají blízko k přírodě.
Například inuitský šaman, na rozdíl od dnešních lékařů, na základě těchto poznatků, ač se to zdá nemožné, podnikne nejdříve spirituální cestu - a zeptá se přímo postiženého orgánu - a pak také samozřejmě svého silového zvířete, na radu. Možná jeto tím, že člověk vždy zpodobňoval věci a lidi ne tak, jak je viděl doopravdy, ale spíše tak, jak je vnímal. Dnešní člověk by se měl učit tedy znovu vědomostem, které dávno,- a svou vinou ztratil.
Je zřejmé, že lidé v současnosti již nemají k těmto tisíciletým zkušenostem přístup. Pokud by se ale snažili, je možné, že by tento odkaz dávných předků znovu objevili. Jen se musíme zbavit své pýchy uznat, že lidé v době kamenné dokázali vnímat svět mnohem komplexněji, než to dokážeme dnes my.
Zpět na hlavní stranu blogu
