Prvním zobrazením Měsíce, tohoto odvěkého mlčenlivého souseda Země, je zřejmě otesaný kámen, starý 5000 let, nalezený v Irsku. Na to, že je Měsíc hmotné těleso, přišel Leonardo da Vinci. Krátery na Měsíci zaznamenal pak jako první známý astronom Galileo Galilei.
Mnichově, v anglickém městečku Canterbury, byl zaznamenán v polovině 12. století do kroniky pro pozdější generace tento zápis: „Horní špice
Mýty jihoamerických národů se dochovaly jen útržkovitě, ale stejně jako v jiných částech světa, zde dosud existují legendy, které si členové jednotlivých kmenů předávali v ústní podobě po celé generace. Zatím však nikdo nezjistil, kde máme hledat jejich dávný původ. Dalším zdrojem informací o těchto kulturách jsou archeologické nálezy.
Indiáni pokládali nebe za místo, kde žilo množství nadpozemských
Samostatnou kapitolou, která se váže k nejzáhadnějším místům v Americe, je tajemný Kaňon Chaco, vinoucí se vyprahlou šalvějovou zemí, kde se bez varování zvedají písečné bouře, na jihozápadě Spojených států v Novém Mexiku. Je dlouhý 19 km, široký 1,6 km a před více než tisíciletím zde sídlil záhadný národ Anasazijů. V 11. a ve 12. století n. l. tady podle odhadu archeologů žilo více než 1200 těchto
Stejně jako mnoho ostatních národů, žijících na naší planetě, i původní obyvatelé Ameriky tvrdili, že „se setkali s bohy, kteří přišli z hvězd.“ Profesor Bandeira, který zasvětil celý život výzkumu a zaznamenávání indiánských symbolů a mýtů, shrnul své poznatky takto:
„Opakované zmínky o nebeském původu u téměř všech amerických kmenů a kultur, mytologicky doložená přítomnost bytostí, které sestoupily
Nikdo zatím nevysvětlil, jak je možné, že se mýty a legendy naprosto stejného obsahu mohou vyskytovat i v těch nejodlehlejších koutech naší planety. Zdá se, že dosažený stupeň civilizace přitom nehraje žádnou roli. Je možné, že by se v těchto, někdy jen ústně předávaných vyprávěních, mohl skrývat nějaký reálný základ?
V poslední době se naštěstí hypotézy o návštěvě Země cizí mimozemskou inteligencí,
Nedaleko Perského zálivu, v Sumeru, v zemi, která leží mezi řekami Eufrat a Tigris, se kdysi dávno nacházela kolébka lidské civilizace. Právě tady, v Mezopotámii, kde si čas podává ruku s věčností, byly vybudovány první zavlažovací kanály, které proměnily tuto původně suchou a neúrodnou pustinu v kvetoucí krajinu.
Vyvinula se tu společenská dělba práce a objevila se zde první města v dějinách lidstva.