Špičkové lékařství doby kamenné

         To, že v minulosti starověké národy znaly některé vyspělé technologie a ovládaly náročné lékařské zákroky, které používá teprve dnes moderní medicína, dokazují četné archeologické nálezy. Jen se o těchto poznatcích příliš nehovoří, přestože o mnoha z nich máme vypracovány podrobné zprávy.

       V  tomto oboru učinil velmi významné objevy v roce 1969 profesor Leonidov Marmajarjan z univerzity v Ašchabádu ve Střední Asii, kam společně s kolegy z Leningradské univerzity podnikli vědeckou expedici.

       V jedné z jeskyní vědci odkryli rozsáhlé pohřebiště a z masového hrobu vynesli na světlo světa třicet dokonale zachovaných koster, které pocházely z úsvitu lidstva. Jejich stáří bylo posléze určeno pomocí datování uhlíkové radiokarbonové metody na přinejmenším 20 000 let. Při pozdějším a přesnějším měření se ale ukázalo, že jsou ještě dokonce mnohem starší - až 100 000 let!

          Osm z těchto koster neslo známky těžkých poranění, která byla zcela evidentně následkem boje s obrovskými šelmami: na kostech zůstaly viditelné stopy po drápech a hluboké a rozsáhlé rány, způsobené ostrými zuby. Právě díky těmto zraněním bylo nutné poraněné jedince ošetřit a hlavně, operovat.

          Jedna z koster vydala i jiné, šokují svědectví: Patří totiž člověku, který se podrobil operaci srdce. O tom, že tato operace skutečně proběhla, svědčí to, že na hrudním koši došlo prokazatelně k resekci žeber, aby mohl být umožněn přístup k srdci. Ve výši srdce byla nějakým velice ostrým nástrojem a dokonale přesným, rovným řezem odstraněna žebra. Tvrzení, které vědci s úspěchem používají -  že šlo " o rituální lidskou oběť" - v tomto případě rozhodně neobstojí.

        Na okrajích operačního řezu se totiž na kostech utvořila nová kostní substance, což znamená, že se pacient nejen uzdravil, ale především že žil - soudě podle tloušťky kostní vrstvy - ještě dalších 3-5 let!

         Rozšířené představy o primitivních předchůdcích člověka, kteří si nemoci vysvětlovali působením zlých duchů a snažili se léčit postižené pacienty uzdravit zaříkáváním, je s těmito objevy v naprostém rozporu. Jak je možné, že tehdejší lidé mohli mít tak podrobné znalosti anatomie,- a byli schopni provádět náročné operace bez technických prostředků, které dnešní lékaři považují za nutnost? Ještě více šokující je ale fakt, že provedená řezná plocha odpovídá – a to dokonce s přesností na milimetr - ploše, kterou při vytváření přístupu k srdci používají dnešní moderní kardiochirurgové.

         V některých případech jde u nalezených koster zřejmě přímo o operaci srdce: žebra byla odborně roztažena od sebe a každý znak odpovídal tomu, čemu se dnes říká "perikardiální okno". Během takového zákroku je odstraněn srdeční vazivový vak, přičemž se tento zákrok provádí nejčastěji u zhoubných onemocnění srdce. Mohli lidé doby kamenné diagnostikovat rakovinu takového druhu - a vypořádat se s ní? Jsou takové zákroku v dávném pravěku vůbec možné? Navíc se stejné zásahy na hrudníku prokázaly i u koster, objevených na Blízkém východě, u nichž bylo datování rovněž nezanedbatelné: 50 000 let! K tomu už asi není co dodávat...