Stejně jako mnoho ostatních národů, žijících na naší planetě, i původní obyvatelé Ameriky tvrdili, že „se setkali s bohy, kteří přišli z hvězd.“ Profesor Bandeira, který zasvětil celý život výzkumu a zaznamenávání indiánských symbolů a mýtů, shrnul své poznatky takto:
„Opakované zmínky o nebeském původu u téměř všech amerických kmenů a kultur, mytologicky doložená přítomnost bytostí, které sestoupily
S deformacemi lebek, které mají podivný protáhlý tvar, se setkáváme po celém světě již tisíce let. Některé z nich pochází z období kolem roku 7000 př. n. l.
Tento záhadný obyčej se udržoval ve Starém Egyptě, v Orientu, v Rusku, v Číně, v Mexiku, v Africe v Núbii, ve Francii, na Maltě a dokonce i na Krétě a v Laponsku, dále u některých kmenů v amazonské pánvi, v jižní Patagonii a v Severní Americe.
Po celé věky se tradují v mytologiích národů na naší Zemi báje a legendy o branách, jimiž procházejí bohové. Hvězdná brána byla tedy energetickým portálem, který umožňoval zářícím bohům rozmlouvat se smrtelníky a naopak obyčejným lidem dostat se do jiných světů, které obývají nadpřirozené bytosti.
Takových tajemných míst, kde se objevují nevysvětlitelné úkazy a kde dochází k záhadným zmizením osob,
Číňané nazývali před tisíci lety neviditelné energetické zemské dráhy, kterým my dnes říkáme Ley- lines, „Dračí žíly“, a věděli i to, že se protínají. Čínské učení Feng - Shui je založeno na působení a využívání této silné geomagnetické energie a právě tyto síly jsou základem geomantie.
O průsečících pomyslné zemské sítě zřejmě věděl také proslulý učenec starověku řecký filosof Platón (427-347
Zázračné dráhy Země a magická místa
„ Žádnou dostatečně vyvinutou technologii nelze odlišit od magie.“
(Arthur C. Clarke, vědec a autor vědecko-fantastické literatury)
Celou naši planetu pokrývá síť jemných energií. Tyto geomagnetické dráhy, někdy také nazývané „Ley – lines,“ tvoří jakousi pravidelnou mřížku. Jako první Ley- lines objevil v minulém století britský amatérský archeolog
Záhadnou a dosud zcela neprozkoumanou vodní hlubinou je také stále tajemné jezero Titicaca, ležící v nadmořské výšce 3800 metrů v Peruánských Andách, které je zároveň největším sladkovodním vysokohorským jezerem na světě.
Podle některých badatelů byla tato obrovská vodní plocha o rozloze 130 krát 97 kilometrů kdysi vytvořena uměle. Důkazem pro toto tvrzení by mohli být někteří živočichové, kteří
Na jižní straně Japonska se nachází oblast, které se říká Dračí trojúhelník. Stejně jako v Bermudském trojúhelníku se zde ztrácejí lodě i lidé. Podle legendy tady roku 1803 moře vyplavilo na pobřeží Harashagama severně od Tokia (dnes se tato prefektura nazývá Ibaraki) podivné plavidlo, které bylo zhotoveno z kovu a santalového dřeva.
Zvláštní loď měla kulovitý či spíše diskovitý tvar se skleněnými
Další úžasný objev, ukrytý dosud pod mořskou hladinou, učinili zcela náhodou při podmořském průzkumu v červenci letošního roku britští vědci.
Potápěči, pracující pro ropné společnosti spolu s týmem University of St. Andrews,tady narazili na trosky obrovské země, která se tu kdysi rozkládala od severního Skotska až k Dánsku. Stáří té dávno potopené pevniny je podle odborníků 18 000 - 5000 let př.
Archeologové se domnívají,že se Platonův popis Atlantidy vztahuje na krétskou minojskou kulturu.Například irský autor K. T. Frost, který je pevně přesvědčený, že báje o Atlantidě je v podstatě egyptská vzpomínka na ostrov Kréta v době bronzové.
Jsou tu totiž některé záchytné body, které nasvědčují tomu, že by mohla být tato hypotéza pravdivá. Ostrov Santorin ve Středozemním moři mohl být zbytkem
O tom, kde se vlastně nacházela Atlantida, se vedly vždy mezi badateli vášnivé spory. Ve dvacátém století se o Atlantidu zajímali také spisovatelé, jako například Helena Blavatská či Rudolf Steiner.
Zvláštní přínos má ohledně Atlantidy Američan Edgar Cayce (1877 – 1945), nazývaný též „Spící prorok,“ který byl největší věštcem a jasnovidcem všech dob a který ve svých hypnotických stavech tvrdil,