Podivná světla nad jezerem Titicaca
17. červen 2014 | 19.58 |
Záhadnou a dosud zcela neprozkoumanou vodní hlubinou je také stále tajemné jezero Titicaca, ležící v nadmořské výšce 3800 metrů v Peruánských Andách, které je zároveň největším sladkovodním vysokohorským jezerem na světě.
Podle některých badatelů byla tato obrovská vodní plocha o rozloze 130 krát 97 kilometrů kdysi vytvořena uměle. Důkazem pro toto tvrzení by mohli být někteří živočichové, kteří v jezeře prokazatelně žijí, jako například jistý druh mořského koníka.
Zdejší indiáni Aymarové vyprávějí po mnoho staletí legendy o příchodu bohů z hvězd a často zde dochází k pozorováním světelných objektů, připomínajících UFO, které se podle tvrzení svědků vynořují mnohokrát, jakoby přímo: „ zespodu vodní hladiny.“
Teploty na jezeře a okolo jezera jsou pro lidský organismus více než nepříznivé. Rozdíly mezi denními a noční teplotami se často pohybují mezi desítkami stupňů Celsia. Přesto je Aymarové snáší dobře. V mýtu, který zaznamenal francouzský etnolog Jean Vellard, se říká:
„Byli jsme tu mnohem dříve než Inkové a ještě mnohem dříve, než otec nebes Tatiů stvořil lidi. Nejsme lidé, nemluvíme lidskou řečí a lidé nerozumějí tomu, co říkáme. Naše krev je černá. Nevadí nám chlad jezerních nocí..“
Jak se sem ale Aymarové dostali? Odkud sem tedy vlastně přišli? Obrázkové písmo z Titicaca vypráví, že za doby gigantických tapírů přišly na zem bytosti s prsty spojenými plovací blanou a krví, která se odlišuje od lidské.
Jezero Titicaca si zvolily jako místo pro život, jelikož jim zdejší přírodní podmínky nejlépe vyhovovaly. Dnes místní obyvatelé tvrdí, že často pozorují nad jezerem velké osvětlené koule modré barvy nebo kovové disky, ze kterých vystupují neznámé bytosti vysoké postavy a bílé pleti, což je ve zdejším kraji velmi nezvyklé.
Existuje, nebo snad existovalo zde snad nějaké podvodní město či základna neznámých bytostí? Podle starých legend se na území jezera Titicaca opravdu kdysi rozkládalo město zvané Wonaku, ve kterém se měl údajně nacházet posvátný poklad Inků a které ale bylo záměrně zatopeno. Výzkumná expedice, složená z vědců a archeologů, která zde propátrala jezerní hlubiny v roce 2004, odhalila v hloubce 30 metrů 800 metrů dlouhou kamennou stěnu, tvořenou opracovanými balvany.
Archeologové použili ponorné vozítko, které posléze nalezlo spolu s potápěči i jeskyni, ve které se nacházelo množství zlatých soch. Jejich celková váha činila 35 kilogramů. Stáří těchto soch datují vědci do období sahajícího před existenci incké civilizace a jejich umělecká hodnota je nevyčíslitelná.
Tato expedice došla k závěru, že se v okolí jezera a na jeho březích musela opravdu nacházet vyspělá kultura, která byla nazvána „Civilizace Tíwanacká.“
Výsledek expedice je tedy více než překvapivý. Jezero vydalo jedno ze svých tajemství. Mezi nimi byla i kamenná hlava, připomínající kamenné hlavy, nalezené v nedalekém tajemném Tíwanacu. Existovalo snad spojení mezi těmito kulturami a staviteli v Tíwanacu? Byli to neznámí bohové, kteří se snesli z hvězd a založili zde dávnou civilizaci?
Nalézá se tu snad dodnes ona pradávná mimozemská civilizace? Jaká další tajemství budou ještě v budoucnosti odhalena v místech dosud ukrytých pod vodní hladinou naší planety?