Zázračné dráhy Země a magická místa
„ Žádnou dostatečně vyvinutou technologii nelze odlišit od magie.“
(Arthur C. Clarke, vědec a autor vědecko-fantastické literatury)
Celou naši planetu pokrývá síť jemných energií. Tyto geomagnetické dráhy, někdy také nazývané „Ley – lines,“ tvoří jakousi pravidelnou mřížku. Jako první Ley- lines objevil v minulém století britský amatérský archeolog Alfred Watkins, když se zabýval průzkumem anglických megalitických památek.
Přitom si povšiml jedné naprosto zvláštní okolnosti: V místech, kde se tyto geomagnetické dráhy protínají, se nacházejí průsečíky pomyslné mřížky a v nich leží uzlové body neboli energetická silová pole. Pátral proto dále, až objevil v jedné knihovně knihu od Henryho Blackyho, který zemřel v roce 1872, ve které se píše:
Monumenty, které známe, spojují dlouhé, geometrické čáry, které protínají britské ostrovy, Irsko, Hebridy, Skotsko a Orknejské ostrovy až po polární kruh. Jsou ale také v Indii, Číně a v dalších východních zemích.“
Tato myšlenka Alfreda Watkinse zaujala natolik, že posléze sepsal o této problematice svoji vlastní knihu, kterou vydal v roce 1925. V ní přesně popsal zeměpisnou polohu všech Ley - lines.
Podle závěrů jeho pozorování tyto podivuhodné čáry nespojují pouze kamenné kruhy, menhiry, uměle vytvořené pravěké kopce a křesťanské kostely, ale i zříceniny hradů, staré vyznačení hranic a křižovatky cest z předřímské doby.
Že je existence geomagnetických drah známá již od nepaměti, je patrné z toho, že na mnoha místech, na kterých dnes stojí významné stavby, stávala v dávné minulosti posvátná obětiště nebo se na nich vykonávaly pohanské obřady.
Watkinsovo pojednání o záhadných liniích Ley- lines zkoumalo několik odborníků na archeologii, jako například Paul Devereux a matematik Robert Forrest. Oba přitom ke svému nemalému úžasu zjistili, že Alfréd Watkins má pravdu. Ukázalo se, že téměř naprostá většina Ley - lines je nesporně pravá, ačkoliv nevíme, jak je to možné.
Je jisté, že všechny prastaré kultury jako Egypt, Peru, Velikonoční ostrov, Mezopotámie, Mayové, Irsko, severní Mongolsko a mnohé další po celém světě jsou navzájem propojeny těmito zemskými liniemi, které vyzařují energetická pole.
Jak vidíme na chování lidí, majících blízko k přírodě, jako jsou například původní australští obyvatelé Aboriginové, kteří při svých cestách buší a pustinou sledují tyto dráhy podle nám, moderním lidem naprosto nepochopitelné intuice, naši předkové tyto energetické body dobře znali a používali. Jen zatím nevíme přesně k čemu.
Je možné, že tato místa mohla být využívána jako přírodní vysílače a přijímače. Tímto způsobem prý pak mohli lidé hovořit se svými předky, nebo dokonce s „bohy.“
Alfredu Watkinsovi se podařila navíc prokázat i další tajemná souvislost: Jména měst, kopců a hor, které se nacházejí na těchto přímkách, mají často stejný slovní původ, což zdokumentoval stovkami nasbíraných příkladů.
V mnoha jejich názvech bylo objeveno slovo „Hvězda“. Napadá nás, proč právě toto slovo? Co to asi znamená? Předali tyto neuvěřitelné vědomosti našim předkům před tisíci lety příchozí z hvězd?
A ještě jedna záhada, která podle všech známek přímo souvisí s geomagnetickými drahami: Výskyt pozorování UFO, neidentifikovatelných létajících objektů, o kterých někteří badatelé tvrdí, že jde o stroje, pocházející z jiných prostorových dimenzí či dalekých vesmírných systémů, byl zjištěn právě na místech, kde se zemské linie Ley- lines protínají.
Mohla snad tato místa sloužit jako křižovatky či vstupy pro inteligentní bytosti, pocházející z jiných světů, které dokážou cestovat časem?