Několik skupin Hopiů se usadilo na velehorách a pak také ve středoamerických lesích. Stali předky Inků a Mayů ve Střední Americe a založili řadu měst: mayský Tikal, Palenque v Mexiku a středisko Hopiů - Palatquapi. Tam žili otcové Hopiů šťastně po tisíciletí, dokud kachinové neopustili Palatquapi a nevrátili se na svou planetu. Je pravda, že obrazy kachinů byly nalezeny na nástěnných kobercích a tkaninách v hrobech v Peru, v oblasti Paracasu. Tyto obrazy jsou staré dva tisíce let. Všechny motivy pocházejí od Hopiů, kteří dnes žijí o několik tisíc kilometrů severněji. Aby poučili děti o rituálních postupech, zhotovují Hopiové jako pomůcky dřevěné barevné loutky, zobrazující různé kachiny. Podle legendy se právě kachinové stali jejich prvními učiteli. Byli mezi nimi odborníci z různých oborů: metalurg prý učil pozemšťany zpracovávat kovy, astronom jim vysvětloval zákonitosti hvězdné oblohy a gynekolog pomáhal ženám při porodu. Stejné postavy vidíme i ve Val Camonice . Jde snad o bytosti z cizích světů? Dodnes opatrují indiáni kmene Hopi kamenné tabule s věštbami, které jim před tisíciletími věnovali jejich kosmičtí učitelé. Tyto podivné záznamy, doplněné kresbami, jsou každý rok předčítány. Jejich obsah je více než šokující: Hovoří se tu například o přistání na Měsíci. Tajemné bytosti, zvané kachiny, pocházející z daleké planety jménem Toonaotekha, se snesly na Zemi, předaly Hopiům své vědomosti - a poté odešly. Otázka zní: mohlo se jednat o mimozemské návštěvníky? Indiáni Hopi mají rovněž pozoruhodné legendy o existenci létání a létajících strojů ve své minulosti. Odborník z amerického NASA Joseph Blumrich zapsal vyprávění amerického indiána Bílého medvěda, jednoho z hopijských stařešinů, takto: „Létající tělesa se vyznačovala jak různou velikostí, tak názvy. Jedním z nich je Paatoowa - předmět, jenž dokázal létat nad vodou. . Chci ti vysvětlit, jak to vypadá. Když rozřízneš dýni lahvovitého tvaru, dostaneš tvar podobný misce nebo talířku. A když dáš dva takové díly dohromady, vypadá to přesně tak, jako létající tělesa, která tehdy létala k cizím planetám. Vzhledem k jejich tvaru se jim říkalo létající štíty.“ Hopiové dodnes zastávají názor, že v minulosti lidé v takových vesmírných korábech běžně létali. Protože se pohybovalo v magnetickém poli, nepotřebovalo vzdušné plavidlo pohonné hmoty. Podobné báje jsou zaznamenány i v keltských, norských a islandských mýtech. Zarážející je, že se tyto „létající štíty“ podle popisu podobají dnešním UFO. Jak vypráví Bílý medvěd, kachiny různých druhů Hopiové zhotovují za prvé proto, abychom se my lidé nechovali namyšleně a arogantně a abychom sami nevěřili, že jsme ti největší a že jsme všechno objevili sami, a za druhé proto, abychom si stále připomínali návrat kachinů. A oni se vrátí. Nelze zatím nějak vysvětlit i fakt, že původní obyvatelé Ameriky věděli, že jsme součástí spirálové Galaxie. Proto nacházíme na skalách po celé Americe tak často vyryté tajemné spirály všech velikostí. Příslušníci kmene Hopi, mimo jiné, vypráví příběh o tom, jak k nim kdysi z oblohy sestoupil „Masau ´u“- neboli „Bůh stvořitel“. Podle dnešních vyobrazení - a sošek, které ho mají zpodobňovat - měl tento bůh neobvykle velkou kulatou hlavu, kulatá ústa a strašidelné obrovské oči. Někdy bývá také zobrazován s holí v ruce. Hopiové migrovali po celém americkém jihozápadě, až přišel Bůh Masau´u, který vedl indiány Hopi při jejich cestě pouští až na místo, kde se usadili. Je to místo, kde mohou „hovořit s bohy“. Bůh Masau´ u s nimi prý hovořil v každé fázi - a na konci každého cyklu je chránil před zánikem. Hopiové proto stále doufají v jeho návrat. Hopiové měli již v dávné v minulosti velké znalosti astronomie, které dokazují, že jejich kultura byla velmi těsně spjata se souhvězdím Orion. V roce 2006 získali astronomové fotografie z Habblova teleskopu. Ukázalo se, že prastaré národy měly pravdu: právě tady, v pásu Orionu, vznikly před miliardami let všechny hvězdy. Jen nevíme, proč byl ve všech kulturách Orion zpodobňován jako lidská obří bytost. Archeologové zjistili, že Hopiové museli vědět, jaké postavení zaujímají hvězdy v pásu Orionu, stejně jako staří Egypťané. Podle vykopávek se totiž ukazuje, že hlavní hvězdy souhvězdí Orionu – Alnitak, Alnilam a Mintaka - přesně odpovídají rozmístění vesnic, které si indiáni kmene Hopi v průběhu 300 let postavili. Je to jen náhoda, že tento národ, podobně jako mnoho jiných, uctíval stejné souhvězdí? Hopiové mluví o tom, že se před dávnými časy setkali s mimozemskou civilizací. Tento poznatek neplatí jen pro kultury amerického kontinentu - existuje něco, co nedokážeme vysvětlit: paměť lidstva, zaznamenaná stovkami různých způsobů, tvořící jeden celek - a dokumentující v podstatě jedno a totéž: v dávné minulosti „sestoupily na zem neznámé bytosti z hvězd.“ Přesto nebyl tento fakt nijak seriozně zkoumán. Zřejmě proto, že je pro mnoho vědců nepohodlný. Asi nejlépe tento problém vystihl profesor Rolf Ulbrich z Berlína, když řekl: „Od doby, kdy si dokážeme pomocí techniky sami vyrobit vše, co potřebujeme a čeho se obáváme, zeslábl nás zájem o hmotné a duchovní podněty zvenčí. Bohové a jiní podobní tvorové, kteří svého času z neznámých důvodů sestoupili na Zemi a promlouvali s lidmi, patří dnes už jen do světa bájí a pohádek. Zazdili jsme je jako pouhou vzpomínku do chrámů, klášterů a zámků. Smějí přebývat pouze tam, ale už nám nic neříkají. Nepřejeme si, aby tito tvorové u nás znovu zakotvili – i kdyby to mělo být jenom duchovně. Vzhledem k tomu, že v současnosti neexistuje žádný vědecky prokázaný styk lidstva s mimozemšťany, vyvozují z toho představitelé geocentrické logiky, že podobné kontakty neexistovaly ani dříve, ani v budoucnosti. Bohové mnoha náboženství se šmahem odkazují do říše bájné mytologie. Člověk neguje své dějiny, zkušenosti a náboženství, protože si chce připadat moderní. Ovšem zapomíná přitom na skutečnost, že bez minulosti nemůže existovat ani budoucnost.“