|
  |
|
|
|
ke knize Magdaleny Zachardové " STOPY BOHŮ"- která vyjde na začátku července letošního roku u nakladatelství Alpress Je očividné, že v naší minulosti cosi nesouhlasí. Archeologové po celá desetiletí odkrývají stopy dávných návštěvníků, které teprve dnes, v čase moderní techniky a cest do kosmu, dokážeme rozluštit. Na každém kroku narážíme na důkazy o zásahu do naší civilizace. Nevíme zatím, kdo byli, odkud přišli a ani jaký byl jejich záměr. Víme jen, že tu byli a že se jednou vrátí. Archeologie a věda dneška pokročily do stadia, kdy by měly brát v potaz, že slovo nemožné či nepředstavitelné se může velice snadno stát skutečností. Takové myšlenky však dosud vyvolávají podobný odpor, jaký v minulosti vyvrcholil zapalováním hranic pod hlasateli nevhodných, a proto kacířských názorů. Před dvěma tisíciletími byla většina lidí pevně přesvědčena o tom, že naše Země je plochá deska. Není tomu také tak dávno, před pěti sty lety, tedy z hlediska historie téměř včera, kdy došlo k tomu, že jeden z učenců provolával v soudní síni tato slova: "Zdravý lidský rozum musí člověku říci, že Země nikdy nemůže být kulatá, protože kdyby tomu tak bylo, lidé na její spodní polovině by spadli do beze dna!"Jak moc se tehdy onen pán mýlil, víme dnes všichni. Přesto setrváváme tvrdošíjně v přesvědčení, že to, co se nehodí do pohodlné skládanky našich zažitých představ, nemohlo nikdy existovat. To, že lidé v dávnověku uctívali návštěvníky z jiných světů jako bohy, budeme muset jednou uznat jako skutečnost, jako součást naší historie. Postupně se začínáme zvolna smiřovat s myšlenkou, že představy o světě, jak ho známe, dostávají zcela jiný rozměr.
Je možné, že odhalení naší minulosti bude ještě tajemnější, než si můžeme představit. "Tvrzení, že mimozemští astronauti se nevrátili a už nikdy nepřiletí, není pravděpodobně správné. Měli bychom se spíše omezit na konstatování, že po jistou dobu s nimi neudržujeme přímý kontakt." Peter Kolosimo (1922 - 1978) |
|
"Vědcům, archeologům i záhadologům na celém světě vrtá již po mnoho desetiletí stále jedna a táž nápadná skutečnost: proč znovu a znovu nacházíme na naší planetě stále nové, technicky neuvěřitelně vyspělé artefakty, kterí se nijak neslučují s ustálenou představou postupného vývoje naší civilizace?Mohli snad naši předkové používat některé přístroje, které, jak se domníváme, byly vynalezeny teprve až v naší osvícené době? A kdo byl tvůrcem či dárcem těchto nepatřičných, často vysoce pokročilých prostředků? Archeologická muzea jsou plná předmětů označených jako "kultovní" nebo ještě prozaičtěji různé".Málo archeologů má také vědecké či technické znalosti. Proto si při objevení takového předmětu jen těžko mohou uvědomit, že technický problém může mít několik různých řešení, které vypadají dost odlišně a přitom plní stejnou funkci. navíc některé stroje nemají ani nápadné znaky, jako jsou táhla či kliky. Podobně je tomu například v otázce létajících strojů v minulosti či neznámých zbraní se strašlivými účinky. Nemohou být pověsti a legendy odrazem existence dávných vyspělých civilizací, či dokonce styků s mimozemskými civilizacemi v minulosti, přesahujícími i dnes naše chápání? Věda má pro tyto případy jednoznačné a universální vysvětlení: "Jednalo s o božstva či kouzelníky!" Víme toho o minulosti své Země, Vesmíru a lidstva hodně. Přesto je to dosud jen velmi malý zlomek toho, co bychom ještě poznat měli.Stojíme v úžasu před velkolepými památkami Egypta, Mayů,Aztéků a dalších národů dávnověku, ale zároveň odbýváme jako báchorky legendy o Atlantidě, létajících lidech bájného Zimbabwe a Peru i pověsti o říších,ukrytých pod zemským povrchem. Stále pátráme ve vesmíru po neznámých planetách a bytostech, které by na nich mohly žít. Co když se ale daleko větší záhady skrývají zde, na naší planetě? Magdalena Zachardová se ve své nové knize zaměřuje na právě takové záhady a provádí nás po místech, která jsou s nimi spojena. |