Miliony let staré stopy promluvily
Miliony let staré stopy promluvily
Jednou ze záhad, která nedá spát současným vědcům je fakt, že nevíme, jak si máme vysvětlit fakt, že přímo před sebou vidíme naprosto hmatatelný důkaz existence lidského druhu žijícího zjevně v době, kdy se žádný takový tvor vlastně neměl ještě vůbec vyskytovat, jako je tomu v případě lidských stop, které nacházíme ve vrstvách z doby křídy a karbonu, které na nás vykukují na místech, jako jsou Texas, Virgínie, Pensylvánie, Kentucky, Missury a Illinois v USA.
Komu asi patřily lidské stopy, otištěné ve vulkanickém popelu, pocházející z východoafrické Tanzanie z oblasti Laetioli, nalezené v roce 1976 britskou paleontoložkou Mary Leakeyovou?
Počítač odhalil pomocí simulace dokonce i fakt, že ti, kdo je zanechali, šli rychlostí zhruba 1m/s, což odpovídá pomalejší pohodové chůzi. Sama Mary Lakeyová napsala, že se tato bytost pohybovala: " naprosto vzpřímeně". Je ale více než jisté, že tyto stopy nemohli zanechat žádní opičí předchůdci. Kdo asi tedy byl tento náš tajemný předek?
Stejně tajemných je i sedm dokonale zachovaných stop ze severní Keni z oblasti Ileret, nalezené v roce 2009, které jsou staré " jen" 1,5 milionů let.
Tyto otisky byly také zkoumány technologií laserového 3D snímku a počítač dokázal, že na chodidle je dobře znatelná klenba a palec směřuje rovnoběžně s prsty, při chůzi už byla váha přenášena od paty ke špičce, což je, jak víme, znak charakteristický pro člověka dnešního typu.
Dá se tedy s jistotou tvrdit, že ten, kdo se zde procházel před takovou neskutečně
dlouhou dobou, nepatřil rozhodně k rodu Australopithekus affarensis ani k žádnému podobnému druhu vývojově ještě nedokonalých bytostí. Archeologové potvrdili, že jde zatím o nejstarší známé stopy podobající se naprosto přesně těm, jaké bychom zanechali my dnes.
Kde ale potom zůstal vývoj od opičí nohy k lidské?
Další dobře viditelné otisky lidských nohou, nacházející se v druhohorních vrstvách, byly ve 20. století nalezeny v americkém státě Kentucky na východě USA. Stejné byly objeveny v Pensylvánii a v Missouri.
Záhadné stopy se však neomezují jen na souš, protože jsou k vidění dokonce i pod vodou.
V roce 1954 při snímkování mořského dna u severního Irska zaregistroval dr. Anthony Laughton z Oceánografického ústavu v Londýně v hloubce 4500 metrů něco, na co nebyl připravený: zkamenělé otisky lidských nohou!
Z poměrně "nedávné doby" pochází šlépěje zvané" Ďáblova stezka"objevené na vrcholu sopky Roccamonfina v jižní Itálii v roce 2003, které jsou jedním ze senzačních objevů poslední doby. V čerstvém sopečném popelu zde své stopy zanechalo několik dávných Evropanů před 345 000 lety.
Známé jsou i "Eviny stopy", které našel u laguny Langebaan v Jihoafrické republice roku 1995 geolog David Roberts. Jsou to nejstarší stopy ženy rodu Homo sapiens pocházející z doby před 117 000 lety, a proto jim toto jméno právem patří.
Neuvěřitelným objevem je otisk boty v mušlovém vápenci z Nevady z roku 1968, pocházející z doby triasu, kde dokonce můžeme obdivovat opravenou seříznutou a sešitou podrážku, který způsobil vědcům naprosté zhroucení představ o výskytu člověka na Zemi, když bylo jeho stáří určeno na 160 až 195 milionů let.
V místě paty byl otisk zřetelnější, jak tvor, který stopu zanechal, přenesl při chůzi váhu právě na patu. Botu zdobila jakási šnůrka.
Podobné otisky bot, s podrážkou dnešního typu, v desítky milionů let starých horninách byly zaznamenány také v americkém státě Utahu, v Rusku, ve Španělsku, v Austrálii a v poušti Gobi nebo Turkmenistánu ve vrstvě staré 150 milionů let - hned vedle zkamenělé obří tříprsté nohy dinosaura.
Zkamenělé lidské stopy můžeme obdivovat i v okolí východoslovenské obce Hermanovce poblíže Prešova či u vsi Koňské v martinském okrese, kde zněl posudek geologů a paleontologů: padesát pět milionů let!
Pravda je, že veřejnost o takovýchto neuvěřitelných objevech dosud mnoho oficiálních informací nemá. Že by tedy vědci neměli zájem o mediální zveřejnění takovýchto nálezů?