Předmluva ke knize Stopy bohů

                                                                                        Předmluva

ke knize Magdaleny Zachardové  " STOPY   BOHŮ"-  která vyjde na začátku července letošního roku u nakladatelství Alpress

          Je očividné, že v naší minulosti cosi nesouhlasí. Archeologové po celá desetiletí odkrývají stopy dávných návštěvníků, které teprve dnes, v čase moderní techniky a cest do kosmu, dokážeme rozluštit.

          Na každém kroku narážíme na důkazy o zásahu do naší civilizace. Nevíme zatím, kdo byli, odkud přišli a ani jaký byl jejich záměr. Víme jen, že tu byli a že se jednou vrátí.       Archeologie a věda dneška pokročily do stadia, kdy by měly brát v potaz, že slovo nemožné či nepředstavitelné se může velice snadno stát skutečností.

          Takové myšlenky však dosud vyvolávají podobný odpor, jaký v minulosti vyvrcholil zapalováním hranic pod hlasateli nevhodných, a proto kacířských názorů. Před dvěma tisíciletími byla většina lidí pevně přesvědčena o tom, že naše Země je plochá deska. Není tomu také tak dávno, před pěti sty lety, tedy z hlediska historie téměř včera, kdy došlo k tomu, že jeden z učenců provolával v soudní síni tato slova:

          "Zdravý lidský rozum musí člověku říci, že Země nikdy nemůže být kulatá, protože kdyby tomu tak bylo, lidé na její spodní polovině by spadli do beze dna!"Jak moc se tehdy onen pán mýlil, víme dnes všichni. Přesto setrváváme tvrdošíjně v přesvědčení, že to, co se nehodí do pohodlné skládanky našich zažitých představ, nemohlo nikdy existovat.

          To, že lidé v dávnověku uctívali návštěvníky z jiných světů jako bohy, budeme muset jednou uznat jako skutečnost, jako součást naší historie.

          Postupně se začínáme zvolna smiřovat s myšlenkou, že představy o světě, jak ho známe, dostávají zcela jiný rozměr.

          Je možné, že odhalení naší minulosti bude ještě tajemnější, než si můžeme představit.

          "Tvrzení, že mimozemští astronauti se nevrátili a už nikdy nepřiletí, není pravděpodobně správné. Měli bychom se spíše omezit na konstatování, že po jistou dobu s nimi neudržujeme přímý kontakt."

                                                                                             Peter Kolosimo (1922 - 1978)