Mluvící kameny a záhadné Ley-lines
Mluvící kameny a záhadné Ley- lines.
Nedaleko Oxfordu v Anglii směrem na sever, asi 3 kilometry severozápadně od vesnice Chipping Norton, se tyčí pozoruhodný kamenný komplex Rollbright Stones. Tato skupina pravěkých monumentů se nachází mezi hrabstvími Oxfordshire a Wawrickshire.
Podle staré legendy se komplexu přezdívalo v dávných dobách Kings Men, neboli Královi muži.
Kamenný kruh měří v průměru 31,6 metru a tvoří jej 70 vápencových monolitů. Původně se skládal ze 100 kamenů a vypadal jako celistvá zeď. Vchod do něho směřoval na jihovýchod. Tento vchod či bránu tvořily dva portály, ale bohužel se jeden z nich v průběhu času zřítil. Víme jen, že podle datování odborníků byl tento kamenný kruh zbudován v době kolem roku 2500 před naším letopočtem. Jak praví pověst, jde o krále a jeho vojáky, kteří byli zakleti a zkameněli. Král a jeho muži jen spí a jednoho dne se probudí.
K celému komplexu patřil ještě jeden kamenný obr zvaný The Kings Stone neboli Královský kámen. Je vzdálený od kruhu Králových mužů asi 70 metrů a má úctyhodnou výšku 2,6 metru a šířku 1,44 metru. Další pozoruhodností Rollbright Stones je skupina kamenů, dnes již částečně pobořených, přezdívaných The Whispering Knights - šeptající rytíři, které jsou ještě starší, než Královi muži. Pocházejí z doby pozdního neolitu, tedy z období mezi 3800 až 3000 lety př. n. l. Tyto kameny jsou nasměrovány k jihovýchodu.
Zdejší legenda vypráví, že tihle rytíři pochodovali jedné novoroční noci k malému rybníčku pod kopcem, aby se napili vody. Protože však plánovali zradu, proměnila je mytická věštkyně jménem Mother Shipton v kámen. Šeptající rytíři tedy tvoří vlastně nejranější základ celé stavby. Podle nálezů úlomků lidské lebky, jež učinil T. H. Ravenhill, byla potvrzena teorie, že tento objekt sloužil také jako hrobka.
Někteří lidé, kteří se ocitli v blízkosti těchto kamenů, pocítili náhle závratě a nevolnost. Jiní měli halucinace i v bdělém stavu, když se postavili doprostřed kamenného kruhu. Citlivější jedinci prožili dokonce něco podobného šokovému stavu.
Záhadné kameny a pověsti okolo nich vzbudily zájem britského badatele G. S Robinse.
Ten mezi lety 1978 a 1979 prováděl společně s týmem vyškolených odborníků v areálu Rollbright různé testy. Projektu se zúčastnili proutkaři, jasnovidci i astronomové. Analyzovalo se pomocí ultrazvuku, infračervené fotografie, magnetometrů i Greigerova počítače.
Normální frekvence se na detektoru ultrazvuku pohybuje od nuly do jedné. Při měření v tajemném areálu přístroj ukazoval hodnoty od jedné do deseti podle toho, v jakou denní či noční dobu byly testy prováděny. Například půl hodiny před východem slunce začalo nevysvětlitelně pulsovat silové pole královského kamene, až přístroj ukázal hodnotu sedm. V oblasti kamenného kruhu kleslo v té době naopak na nulu. Dvě až tři hodiny po východu slunce nebylo na královském kameni naměřeno žádné záření, avšak mezi ním a kamenným kruhem se vytvořilo silné elektrické pole. Zvláštní je, že jakmile do této oblasti někdo vstoupil, ihned zmizelo.
Dr. Robins popsal tento záhadný jev takto:
"Při všech návštěvách za ranního úsvitu bylo možno pozorovat silné vlnění okolo menhiru a také mezi menhirem a kamenným kruhem. Mezi kameny musí tedy vznikat silová pole, která jsou silně ovlivněna tím, kdo mezi ně vstoupí. To bylo zřejmě příčinou nevolností a halucinací osob, které se ocitly uvnitř kruhu. Toto střídání intenzivní a silné pulsace bylo možno pozorovat během celé doby sledování."
Tato silová pole by také mohla způsobovat i různé světelné jevy, které popisují někteří lidé v okolí kamenných shluků na celém světě. V Africe jim říkají aku, v Indii Chota Adónis, v Malajsii Pennangal, a v Austrálii min min.
Například malé městečko St. Florian v americkém státě Alabama je proslavené po celém světě obrovskými balvany obklopenými tajemným energetickým polem. Balvany leží podél silnice číslo 17. a 13. Některé z nich jsou zabořeny buď zcela, nebo z jedné třetiny do země.
V okolí těchto kamenů bylo možné silová pole ve formě světelných jevů dokonce pozorovat. Z pole vylétaly oslnivě zářící koule podobné UFO a prováděly svištivé lety nad zemí, aby pak náhle změnily směr letu a zmizely rychle směrem vzhůru. Poručík Thomas E. Bearden je učitelem nukleárního inženýrství na Institut of Technology v americkém státě Georgia a pro tyto podivné světlené jevy vymyslel možné vysvětlení:
"Kamenné balvany jsou v oblasti, kde se noří do země, často vystavovány tlaku. Někdy silnějšímu a někdy slabšímu. Tlak vzniká při tektonických posunech vnitru země, například při pohybu zemských vrstev. A když jsou současně kameny s tvrdostí křemene stlačovány, začnou na tlak reagovat: výsledkem jsou světelné jevy, podobající se UFO."
Dalším odborníkem zkoumajícím světelné jevy, vznikající v energetických polích kamenů, je americký vědec Persinger. Přišel na to, že kontakt se silovým polem může způsobit i různé vize či ztrátu paměti. Američtí Indiáni kmene Vintu vystihli tento stav mysli, když označili světelné koule za Požírače ducha. Silová pole mohou podle odborníků totiž vznikat i při soustředění lidské mysli. Děje se tak při velké duševní zátěži či při pokusu telepatii. Kameny pak mohou sloužit jako antény či přijímače.
Z toho je zřejmé, že prehistorické kamenné stavby, jako například Stonehenge, ležící v srdci Anglie severozápadně od města Salisbury a zbudované před 4800 lety př. n. l., mohly kdysi sloužit nejen k astronomickým pozorováním, ale i jako střediska pro vytváření a přenos myšlenkových polí. Vědci zjistili, že místa pro zakládání těchto staveb či pro zbudování pozdějších kulturních center, nebyla nikdy zvolena náhodně, ale jejich výběr vždy probíhal podle určitého plánu. Ale jak to mohli naši předkové poznat?
Jak ukázal výzkum, prováděný například britským amatérským archeologem Alfredem Watkinsem, zabývajícím se průzkumem anglických megalitických památek, ležela tato místa zcela jistě na uzlových bodech, jejichž síť se pravidelně rozprostírá po celé naší planetě.
Tyto uzlové body jsou dnes označovány jako "Ley-lines", neboli energetická silová centra. Jsou údajně umístěna na dvou či více průsečících energetických linií. Na těchto spojnicích byly v dávných dobách postaveny starověké monumenty a megalitické stavby. Tento objev Watkinse ohromil. V jedné knihovně našel knihu od Henryho Blackyho, který zemřel v roce 1872. Je v ní napsáno:
"Monumenty, které známe, spojují dlouhé, geometrické čáry, které protínají britské ostrovy, Irsko, Hebridy, Skotsko a Orknejské ostrovy až po polární kruh. Jsou ale také v Indii, Číně a v dalších východních zemích."
Tato myšlenka Watkinse velmi zaujala a v roce 1925 vydal knihu, ve které velmi přesně popsal zeměpisně všechny Ley -lines. Jeho čáry nespojují jen kamenné kruhy, menhiry a uměle vytvořené pravěké kopce a křesťanské kostely, ale také zříceniny hradů, staré vyznačení hranic a křižovatky cest z předřímské doby. Navíc se mu stovkami příkladů podařilo dokázat, že také jména měst, kopců a hor, které leží na těchto přímkách, mají stejný slovní původ.
Jeho pojednání o těchto záhadných liniích později zkoumalo několik odborníků na archeologii, jako například Paul Devereux a matematik Robert Forrest. Zjistili ke svému úžasu, že Watkins má pravdu. Téměř naprostá většina Ley- lines je nesporně pravá, ačkoliv nevíme, jak je to možné.
Všechny prastaré kultury jako Egypt, Peru, Velikonoční ostrov, Irsko, Mezopotámie, Mayové, severní Mongolsko a mnohé další po celém světě, jsou tedy navzájem propojeny zemskými liniemi, vyzařujícími energetická silová pole. Na mnoha místech, na kterých dnes stojí významné stavby či kostely, byla původně posvátná obětiště nebo se na nich vykonávaly pohanské obřady. Prastaré civilizace jistě tyto energetické body znaly a používaly. Zatím jen nevíme přesně k čemu.
Zde nás napadá logicky myšlenka, zda se dalo v dávnověku těchto přirozených přírodních vysílačů a přijímačů využívat i k určitému přenosu a výměně myšlenek? A kde byla hranice, přes kterou bylo možné nejdále přenos uskutečnit? A byl tento systém komunikace opravdu omezen jen na naší zeměkouli?
Mohli naši dávní předchůdci hovořit se svými předky anebo dokonce s bohy? A kdo byli vlastně tito bohové? Pocházeli z tohoto světa?