velká pyramida
Velká pyramida
Velká pyramida, jeden z antických divů světa, patří dosud k nejneuvěřitelnějším záhadám naší planety.
Na její stavbu bylo použito 2,5 miliony kamenných bloků, které byly připraveny na vzdálenost několika set kilometrů a posléze usazeny na sebe s milimetrovou přesností.Celá pyramida váží šest milionů tun!
Kvádry, ze kterých byla zbudována královská komora Cheopsovy pyramidy, váží sedmdesát tun a pochází z asuánského kamenolomu vzdálenosti 310 kilometrů proti proudu Nilu. Dnes si takový nelidský výkon dovedeme jen stěží představit. Jak mohl před pěti tisíci lety a takřka bez nástrojů primitivní rolnický národ postavit tak kolosální dílo?
Již řecký dějepisec Herodotos zjistil, že v pyramidě jsou uloženy i číselné hodnoty: obsah plochy každé ze čtyř stran pyramidy byl zbudován tak, aby odpovídal čtverci její výšky. Kromě toho je v pyramidě několikrát obsažena nejenom hodnota čísla Pí ( Ludolfovo číslo), ale i konstantní veličina označovaná v době renesance jako zlatý řez:
5pt;mso-text-raise:-8.5pt;
mso-ansi-language:CS;mso-fareast-language:EN-US;mso-bidi-language:AR-SA">
Rozměry základny postranních stran a úhlů pyramidy jsou uspořádány s přesností na desetinu milimetru.
Vrchol Velké pyramidy symbolizuje severní pól. Také odstup Cheopsovy pyramidy od vedlejších hrobek faraonů Chefrena a Mykerina jsou matematiky uspořádány tak složitě, že je lze vyřešit pouze s pomocí trigonometrických vzorů. Málokterý ze současných matematiků by byl dnes schopen vypočítat je bez pomocí počítače. Co přimělo tehdy egyptský národ počítat s těmito čísly a nakonec je ještě zhmotnit pomocí mnohatunových kvádrů? Zašifrovali snad tito její dávní stavitelé do ní nějaké matematické či filosofické poselství určené pro budoucí generace?
Jasnovidec Edgar Cayce, slavné medium minulého století, mluvil v transu často o Starém Egyptě. Podle informací, které získal, dorazila do Egypta kolem roku 12 000 před Kristem skupina asi devíti set lidí. Museli zřejmě patřit k vyspělé civilizaci, která byla zcela zničena přírodní katastrofou. Zmizela prý za velkého zemětřesení pod obrovskými přílivovými vlnami.
Mezi těmito uprchlíky byl kněz jménem Ra-Ta. Jak tvrdí Cayce, dokázal tento kněz v sobě soustředit tvůrčí síly vesmíru a využít je. Jeho snahy byly završeny stavbou Cheopsovy pyramidy, která má být jakýmsi památníkem pro budoucnost Mohli snad její dávní stavitelé do ní uložit nějaké matematické či filosofické poselství určené pro budoucí generace?
V zápise, který Cayce pořídil pod číslem 28 142, se dále dočteme: "Aby bylo možno zaznamenat veškeré znalosti, musely být komory chodeb matematicky a geometricky vytvořeny tak, aby ztělesňovaly vědění starého národa a také aby obsahovaly předpovědi pro příští staletí."
Kromě toho v dalším Cayceově zápise nacházíme poznámku, že Egypťané používali přírodní síly, které dokázaly nadnášet ve vzduchu kameny. S pomocí těchto sil prý bylo možné přinutit i těžké železo, aby plavalo.
Z matematických měření a propočtů vyplynulo, že ve Velké pyramidě nesou obsaženy jen zmenšené rozměry Země, ale že pyramida může být i odrazem vesmíru a generátorem vesmírné energie. Byli stavitelé pyramid snad opravdu příslušníky jiných dimenzí? Nebo je jejich tajemství odkazem dávné nám nepředstavitelně rozvinuté civilizace? Pyramidy v Gíze, Austrálii, ve Střední a Jižní Americe jsou proto pro nás stále symbolem věčnosti.
Další záhadou pyramid je podivné vyzařování neznámé energie. Americké vědce, kteří v nich prováděli měření, udivilo chování jejich elektronických zařízení, která jim při každém měření poskytovala jiné údaje. Tato tajemná energie způsobuje rychlejší růst rostlin, rychlejší léčení poranění a potraviny umístěné v blízkosti královské komory jsou dlouho uchovávány čerstvé. Totéž platí i pro modely pyramid, ať jsou zhotoveny ze dřeva, skla nebo papíru. Zašlé náramky získávají znovu svůj lesk a tupé žiletky se samy od sebe znovu naostří, pokud je vystavíme na určitou dobu působení této neznámé síly.
Egyptští kněží totiž nepoužívali pyramidy jen jako hrobky svých faraonů, ale také v nich prováděli přísně tajné zasvěcovací obřady. Chovanci kněží tady prožívali drama druhé smrti a získávali zkušenost s oddělením od tělesného světa. Pak přecházeli do nadsmyslových oblastí svého bytí. Někteří lidé dodnes touží prožít noc v pyramidě. Ale noční pobyty ve velkých pyramidách mohou podle vyjádření psychologů zcela destabilizovat duševní stav člověka.
Ve třicátých letech 20. století žádal anglický filosof Paul Brunton o povolení k tomu, aby mohl strávit jednu noc v královské komoře Cheopsovy pyramidy. Po mnoha průtazích ze strany úřadů egyptská vláda svolila.
Brunton tuto noc později popisuje ve své knize Pátrání po tajuplném Egyptě:
"Stíny se začaly mihotat nočním prostorem sem a tam. Některé se zřetelně podobají lidem. Objevují se před mnou nepřátelské obličeje a svými strnulým pohledem se mi nahánějí strach", přiznává.
"Byl jsem obklopen hrozivými stvořeními, ohavnými obludami z podsvětí, groteskními postavami zpitvořeného, přímo ďábelského vzhledu, které se mě snažily zastrašit. Během pouhých několika minut jsem zažil věci, na které niky nezapomenu."
Tyto přízraky, které se ho snažily zastrašit, však zanedlouho zmizely a poté se prý objevily dvě laskavé bytosti, které v jeho podvědomí opět nastolily duševní pohodu a klid.
"Nejprve se na mě dívaly a pak mi řekly, že jsem přišel právě včas. Nesmím prý se odchýlit z cesty smrtelníků. Jedna z těchto bytostí mi připomínala egyptského kněze, jak ho známe z dávných maleb", pokračuje Brunton ve svém vyprávění. Nakonec ho tajemní návštěvníci vyzvali, aby si lehl do sarkofágu. Poté zde pravděpodobně zažil mimotělesný zážitek.
"Dostal jsem se do neznáma, byl jsem zcela volný"...napsal později
Noc strávená v pyramidě Paulu Bruntonovi významným způsobem ovlivnila celý jeho další život. Ve svém pozdějším díle "Znalosti o našem Já" napsal:
"Tajemství Velké pyramidy je tajemstvím tvého vlastního Já..."