Kdo vymyslel Mayský kalendář

                                         Kdo vymyslel Mayský kalendář.

          Dalším nevysvětlitelným faktem, svědčícím pro návštěvu vesmírné civilizace v dávných dobách, jsou někdy až neuvěřitelné znalosti, které ovládaly některé národy, jako jsou například Mayové.

          Je známo, že předky Mayů prý kdysi velmi dávno navštívili bohové a dali jim své slovo, že se jednoho dne vrátí. Byl tento den tak významný, že si ho Mayové zapamatovali navždy? Opravdu přiletěli bohové?

          Počátky Mayské kultury ještě nedávno kladli archeologové do roku 900. př. n. l. Další vykopávky v honduraské Belize však posunuly tuto hranici až do období kolem roku 2600 př. n. l. a již tehdy byli Mayové velmi obratnými architekty.

          Některé rysy Mayské civilizace jsou více než tajemné. Mayové začínali ve svém kalendáři počítat čas celá tisíciletí před započetím vlastní epochy. Tento počátek byl datován na 4 Ahau 8 Cumku, což je dne 13. srpna roku 3114. Otázkou stále zůstává, proč pro ně byl právě 13. srpen 3114 př. n. l. tolik důležitý a zásadní, když jej vlastně nikdy jako civilizace neprožili?

          Švýcarský badatel a populární spisovatel Erich von Daniken, který je proslulý svými teoriemi o mimozemských návštěvnících na naší planetě, nazývá tento den "dnem, kdy přišli bohové."

          Napadá nás tedy, zda může toto konkrétní datum symbolizovat právě návštěvu jiné mimozemské civilizace na naší planetě, kterou Mayové nazývají bohové? V tomto směru nám zbývají ale pouhé spekulace. Klíčem k vyluštění této hádanky by jistě byly mayské rukopisy, kterých Mayové museli za 2000 let své kultury jistě nahromadit velké množství.

          Bohužel nám po Mayích díky důkladnému ničení všech mayských spisů nelítostnými španělskými misionáři, kteří považovali jejich písemné památky za " dílo ďáblovo", nezbylo téměř nic. Zůstaly jen 4 knihy.

          Jedna v Madridu, druhá v Paříži, třetí v Mexiku a poslední v německých Drážďanech. Nazývají se proto kodexem madridským, pařížským a kodexem v Drážďanech. Rukopisy jsou napsány na lýku kůry z divokého fíkovníku, kterou Mayové naklepali a šťávou z gumovníku ji učinili elastickou, velice složitým písmem, skládajícím se z 6 700 znaků základních a ze 7 500 znaků pomocných.

          Po napsání textu byly tyto upravené kusy kůry pečlivě seskládány do zvláštní harmoniky, která je při natažení dlouhá několik metrů. V Drážďanském kodexu jsou na těchto zvláštních knihách přesně spočítány dráhy Venuše, Marsu, Jupitera, Měsíce, Merkuru a Saturnu a nechybějí zde ani přesné údaje o souhvězdí Plejád a Blíženců, Orionu a Síriovi. Dále jsou zde popsány mnohé komety a určeny jejich oběžné dráhy i s časovými údaji.

          Mayové tedy znali dráhy planet i v jejich vzájemných vztazích, věděli přesně o oběžné dráze Země při putování okolo Slunce, dokonce počítali s přesností čtyř míst za desetinnou čárkou - oběžnou dobu stanovili na 365,2420 dne. Dnešní počítače udávají čas 365,2423 dne!

          Oběžná data, která platí pro Venuši, vypočítali Mayové natolik přesně, že se za století rozcházejí s realitou o pouhou půlhodinu, a za šest tisíc let, jak uvádí kodex, jen o pouhý jeden jediný den! Mayská civilizace však šest tisíc let zdaleka netrvala. Jak si tedy dávní hvězdáři mohli svoji vypočítanou hypotézu o jednodenní odchylce za 6000 let ověřit?

          Je očividné, že Mayský kalendář, starý stovky a stovky let, byl sepsán s takovou přesností jen díky dlouhodobým astronomickým pozorováním a sestává z naprosto ojedinělých, stále se opakujících cyklů.

          Zvláštní je, že tyto cykly nepracují, tak jako jiné součásti kalendáře u ostatních národů se dny, měsíci a roky, ale s neskutečně dlouhými časovými periodami, z nichž nejdelší je pro nás asi jen těžko představitelná: 63 081 429 let! Napadá nás, na co asi potřebovali Mayové počítat v tak velkých časových horizontech?

          Pozoruhodné na Mayském kalendáři je také to, že jako jediný kalendář na světě, hovoří o tom, že čas plyne v kruzích. Přesto, nebo možná právě díky tomuto systému, snese dnes srovnání s dnešními podobnými soustavami, vytvořenými týmy vědců a za pomoci moderních počítačů.

          Mayové propočítali i cykly Slunce, pravidelně se opakující pro 5 6125 letech, dále vypočítali například datum úplného zatmění Slunce, které nastalo v Mexiku v roce 1991 a které předpověděli s přesností na několik sekund!

          V poslední době se ukazuje, že dokonce věděli o nynější planetární konstalaci a také se zmiňovali o temné trhlině ve středu naší galaxie Mléčné dráhy, kterou astronomové nazývají černá díra, jejíž hmota je tří milionkrát hutnější, než hmota sluneční koule.

          Podle předpovědi z Drážďanského kodexu odstartovalo v roce 1991 zatmění Slunce proces, který povede "k setkání s vládci hvězd,"neboli s kosmickou inteligencí. Je očividné, že astronomické znalosti Mayů jsou i dnes stále více než ohromující.

          Mayští kněží všechny tyto údajnými bohy předané vědomosti pečlivě opatrovali a dohlíželi na to, aby se nic z tohoto posvátného dědictví neztratilo. Pyramidy se tedy nestavěly jen proto, že by je lidé snad z nějakého důvodu potřebovali, ale proto, že to bylo nutné k astronomické orientaci.

          Podle údajů mayského kalendáře byly tak budovány chrámy a města v Chichén Itzá, Tikalu, Copánu a Palengue stejně jako vodovodní nádrže, silnice a primitivními nástroji se po tisíc let do kamene vytesávaly podivuhodné sochy.

          Kněží vytvořili dokonce i nové náboženství boha Kukulkana neboli létajícího hada, který, až se vrátí z hvězd, převezme všechny připravené stavby a bude žít znovu mezi lidmi.   

Spisovatel a záhadolog Erich von Daniken o tom ve své knize s názvem "Znamení z vesmíru" píše:

          "Zájem Mayů o astronomii není žádným dostatečným zdůvodněním naší hypotézy, podle níž jde o styk s bytostmi z jiných planet. Velké množství dosud nezodpovězených otázek však vzbuzuje rozpaky. Odkud znali Mayové Uran a Neptun?

          Proč na hvězdárně v Chichén Itzá nesměřují vyhlídkové věže k nejjasnějším hvězdám?

O čem vypovídá v kameni vytesaný obraz v Palenque, na němž letí bůh v raketě?

Jaký smysl měl mayský kalendář se svými výpočty zahrnujícími 400 milionů let? Kdo Mayům zprostředkoval jejich neuvěřitelné astronomické znalosti?

          Je každá skutečnost sama o sobě nahodilým výplodem Mayského ducha, nebo se za každou skutečností, a tím spíše za všemi skutečnostmi dohromady, skrývá mnohem víc, snad nějaké převratné poselství určené budoucnosti, která z tehdejšího pohledu byla nanejvýš vzdálená?"