Egyptská letadla a helikoptéry z Abydosu

                                  Egyptská letadla a helikoptéry z Abydosu.

          Archeologům zamotala řádně hlavu také dnes již dobře známá dřevěná maketa letadla, nalezená v hrobce slavného egyptského faraona Tutanchamona, jež byla původně rovněž pokládána za ztělesnění ptáka.

          Odborníci si ale brzy všimli, že s jeho křídly nebude zřejmě něco v pořádku. Netrvalo dlouho a i tento artefakt mohl být přiřazen k modelům starověkých letadel schopných letu. Tím ale záhadné objevy, týkající se létajících strojů v Egyptě nekončí.

          Roku 1898 byl totiž na severu Sakkáry v hrobce Pa-Di-Džmena ze 4. století př. n. l. objeven podivný předmět, vyrobený ze dřeva fíkovníku, dlouhý 14,2 centimetrů. Vážil kolem 39 gramů a podle egyptologů šlo "o sokola s rozepjatými křídly." Jeho stáří bylo odhadnuto na 2200 let. Hned vedle něho ležel papyrus s tajemným nápisem, který by se dal přeložit "Chci vzlétnout!"

          Tento "ptáček ze Sakkáry", jak ho později vědci pojmenovali, byl uskladněn ve sbírkách v Káhirském muzeu do roku 1969, kde poklidně ležel, než si ho zcela náhodou povšiml egyptský profesor Khalil Messika.

          Když studoval starověké modely, zaujala ho, že se směrem ke krajům jeho křídla zužují a zahýbají směrem dolů, což je u ptáků dost nezvyklé. Ptáci totiž něco takového nepotřebují, díky svému aerodynamickému tvaru těla. Zarážející byla podobnost tohoto artefaktu s moderním letadlem či kluzákem.

          Bratr Khalila Messiky byl shodou okolností letecký inženýr, tedy odborník na aviatiku a také na aerodynamiku. Záhadný předmět se mu také zalíbil, a proto vyrobil později jeho přesnou kopii z balzového dřeva v poměru 5:1, se kterou provedl několik zkoušek.

          Ukázalo se, že tento model je schopný létat. Doktor Messika je naprosto pevně přesvědčen, že "pták ze Sakkáry" je zmenšeným modelem starověkého letadla.

          Jde ale o to, jak mohli staří Egypťané dostat takový kluzák či větroň do vzduchu?

To prý ale není podle leteckých odborníků nijak těžké, někteří lidé dnes používají k podobnému účelu celkem jednoduchý systém provazů.

          Naskýtá se ale jiná myšlenka: pokud by některé staré kultury mohly znát principy aerodynamiky a byly schopné opravdu vyrobit takový létající stroj, změnilo by to zcela podstatně náš pohled na technické schopnosti našich předků.

          Záhadou však zůstává, jak se k podobným znalostem mohli dostat?

          Nikdo také dodnes řádně nevysvětlil, co představují rytiny na desce chrámu faraona Setiho I. v egyptském Abydosu, který leží 560 kilometrů jižně od Káhiry a pochází podle datování archeologů z 19. dynastie.

          Uvnitř tohoto architektonického skvostu se nachází množství dosud nerozluštěných egyptských hieroglyfů. Na rozdíl od jiných nápisů nedovedli zatím odborníci určit jejich význam. Nejzáhadnější z nich mohou zdejší návštěvníci spatřit nad dveřní obrubou v aleji egyptského boha Slunce Amona- Re.

          Jeden z těchto hieroglyfů byl celkem výstižně pojmenován "Helikoptéra z chrámu v Abydosu." Připomíná totiž velmi známou americkou bojovou helikoptéru AH-64 Apache. Na ostatních rytinách dále můžeme rozpoznat i cosi jako tank, ponorku či kosmickou loď.

          Mají snad archeologové a také záhadalogové při jejich interpretaci jen bujnou fantazii, nebo je možné, že by Egypťané v 13. století př. n. l. znali a používali tak pokročilé vynálezy, které jsou pro nás samozřejmostí teprve v našem osvíceném 21. století?

          Není jistě náhoda, že chrám v Abydosu byl postaven na příkaz výbojného faraona, který odvodil své jméno od Setha, jež byl staroegyptským bohem války a tak tyto zde vyryté znaky mají logicky zobrazovat právě válečnou techniku! To by pak mohlo vysvětlovat nález již zmiňovaného letadla ze Sakkáry.

          Kdo asi létal na naší planetě před tak dávnými časy?

          Teorie o možnosti návštěvy naší Země z jiných oblastí vesmíru, uskutečněnou v dávnověku, nepřekračuje nijak, přestože si mnoho vědců myslí pravý opak, seriozní vědeckou oblast, zabývající se pátráním po stopách těchto návštěvníků.

          Vždyť vědecký pokrok přece vždy spočíval a spočívá právě v tom, že se ti, kteří zastávali nové a progresivní poznatky, vždycky snažili o vyvrácení starých a zažitých názorů, které se postupem času mnohokrát ukázaly mylné a zastaralé- a to je samozřejmě pro vývoj naší společnosti velice správné. Jedině tak se podařilo prosadit teorie, které zněly v první chvíli jako naprosto šílené a plné fantazie.

          Jedině tak jsme v posledních staletích šli stále kupředu a jedině tak jsme se mohli vydat na úžasnou a mnoha generacemi vysněnou cestu ke hvězdám, díky níž jsme konečně pochopili, jaké odkazy nám dávní bohové zanechali.