Kniha návštěv planety země I.

Kniha návštěv UFO planety Země.-I.

  Možnost, že mimozemšťané zřejmě naši planetu v minulosti již několikrát navštívili, znepokojuje mnoho vědců současnosti. Proč by ale vlastně kontakt s bytostmi z cizích světů měl být nesmyslný? Vždyť stejně neskutečná se docela nedávno jevila teorie o Zemi obíhající Slunce, stejně jako vědci před několika staletími naprosto vylučovali možnost, aby předměty těžší než vzduch dokázaly létat. Lidé se na takové otázky dívali vždy s nedůvěrou. Proto se zřejmě i tato myšlenka stále setkává s odporem a seriozní učenci dneška nejsou ochotni si připustit zřejmé důkazy.

Původ těchto mimozemských fenoménů se přece datuje na Zemi od dávné minulosti. Již 3500 let starý papyrus egyptského faraona Thutmose III. říká:

"V roce 22, ve třetím měsíci zimy, o šesté hodině dne písaři Domu života zpozorovali kruh ohně, který přicházel z nebes. Jeho tělo bylo jeden prut dlouhé a jeden prut široké. Nevydával žádný zvuk...Když několik dní minulo, tyto předměty se na nebi rozmnožily. Jejich lesk převýšil záři slunce. Vojsko faraona na to hledělo s ním ve svém středu. Pak se tyto ohnivé kruhy vznesly do nebes a zamířily k jihu..."

Zásadní teorie, obhajující existenci návštěvy mimozemských bytostí na naší planetě, se opírá o překlady starých textů. Podle nich je lidstvo potomky rasy lidí z jiné planety, která bývá většinou označována jako Nibiru. Tato planeta byla kdysi nějakou kosmickou katastrofou vehnána do sluneční soustavy, kde gravitací slunce uvízla na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Díky jejímu nezvyklému oběhu můžeme tuto planetu spatřit pouze jednou za 3600 let.

V mnoha případech máme k dispozici i věrohodné důkazy o návštěvnících z jiných světů. Jako jeden příklad z mnoha můžeme uvést nález učiněný v nehostinné pustině pouště Gobi západně od hlavního města Mongolska Hohhotu.  Zde archeologové odkryli starobylé město Khara Khota, či jinak řečeno Char - Chota.

Hluboko pod rozvalinami tohoto dávného města objevil sovětský archeolog Pjotr Kuzmič Kozlov sarkofág se zachovalými těly dvou lidí, podle všech známek zřejmě královského páru. Na víku sarkofágu se skvěl symbol kruhu rozděleného svislou čárou. Stáří hrobu bylo odhadnuto na neuvěřitelných dvanáct tisíc let. Přišli tito neznámí mrtví z hvězd?

Tento hrob je totiž dáván do souvislosti s ještě daleko senzačnějším objevem: poblíž Khar Khoty byla objevena bezedná propast, jejíž stěny jsou tvořeny namodrale se lesknoucím sklem, které vypadá jako glazura. Podle místních pověstí sjel z nebe před dávnými věky blesk, který vytvořil tuto hlubokou šachtu. Podle názorů odborníků ale nemohl žádný druh blesku na světě vyhloubit nikdy šachtu hlubokou dva kilometry a navíc by nedokázal ani vytvořit její sklovitý povrch.

 Něco takového by mohla způsobit totiž pouze jaderná exploze, jako tomu bylo 13. září roku 1957 v Sierra Nevadě, kdy Američané provedli pokusný výbuch jaderné bomby, kterou  odpálili pod zemí.Tehdy byli experti nuceni nechat vytesat ve skále prostor kulovitého tvaru o průměru čtyřiceti metrů, kam uložili bombu, připravenou k podzemnímu výbuchu. Když po čtyřech letech tyto prostory navštívili specialisté v ochranných oblecích proti radiaci, užasli: Působením nesmírného tlaku a žáru se hornina roztavila a stěny pokryly krystaly, které se po roztříštění přeměnily ve sklovitou hmotu přesně takovou, jaká je v šachtě u mongolské Khara Khoty!

Jak si máme vysvětlit, že mimozemské bytosti zřejmě navštěvují naší planetu i v současnosti? Jednoznačně největší záhadou, týkající se vesmírných návštěvníků, je samotný fakt, že i přes statisíce hlášených zpráv, svědectví a množství důkazů, nebyla tato otázka dosud vyřešena.

Přitom některé důkazy jsou doslova hmatatelné. Například na ostrově Bali v chrámu Panatarah Sasih v Pejengu  mají uloženo na podstavci záhadné kovové těleso, které místní lidé uctívají jako posvátný předmět. Přinášejí mu denně oběti a setrvávají u něho v tichých modlitbách. Tento podivný kovový válec je podle mínění historiků největším bubnem zhotoveným z bronzu na světě.

Je dlouhý 186 centimetrů a jeho průměr činí 160 centimetrů. Po stranách z něho vyčuhují jakési kovové úchyty. Přesto je jeho výzdoba zvláštní a originální. Na čelní straně tajemného válce můžeme obdivovat vyobrazení hvězd, jaké se nikdy na Bali nevyskytovalo a rovněž podivné symboly. Zadní stěna tohoto válcovitého "zvonu" je odlomená, takže můžeme vidět dovnitř.

 Také čtyři páry bytostí s velkýma kulatýma očima a úzkým nosem, vyrůstajícím nezvykle již z prostřed čela, které nám připomínají nejspíše posmrtnou masku krále Pacala z jiné části světa, rozluštění této záhady nijak neusnadňují. Místní obyvatelé však zjevně konejšivé teorii o bubnu, vyrobeném ve slévačské dílně ve Vietnamu, očividně nevěří.

Naopak tvrdohlavě opakují, že tento záhadný předmět je součástí nebeského plavidla kruhového tvaru, jež se jedné noci zřítilo poblíž jejich vesnice. Přitom prý se zachránilo několik lidem podobných bytostí, které nemohly odletět zpět, a proto zůstaly na ostrově. Jeden z vesničanů, který se k troskám neznámého stroje přiblížil a počal na ně močit, namístě skonal. Potud pověst.

Pozoruhodné je, že nikdo dosud tento podivuhodný předmět seriozně neprozkoumal. Domorodci do jeho blízkosti nechtějí pustit nikoho nepovolaného a taktéž odborníci o něj nijak nejeví zájem. Stejně jako o 2000 let starou lebku, nalezenou v Cuzcu, která v sobě nese podivný mimozemský implantát. Zanechaly ho tu snad kdysi bytosti, které byly označovány za bohy, neboť se na Zemi snesly z nebes?