Spatřil někdy člověk na vlastní oči dinosaura?
Spatřil někdy člověk na vlastní oči dinosaura?
Otázku, zda mohli dávní lidé spatřit dinosaury, řeší vědci již po několik desetiletí.
Jak jsme již uvedli, dinosauři, kteří vládli naší planetě po celých 200 milionů let - od počátku triasu až do konce období křídy - měli vymřít údajně již před šedesáti čtyřmi miliony let a naše vlastní rasa - tedy lidstvo, se prohání podle výsledků archeologických vykopávek na povrchu naší matičky Země pouhé tři miliony let.
V takovém případě by bylo jisté, že by žádný člověk nikdy nemohl dinosaury spatřit ani koutkem oka.
Podle nalezených otisků nohou lidí a dinosaurů, jako je již například již popsaná lokalita v Paluxy River, je ale více než jasné, že tomu tak není.
Lidé, nejen že se neobjevili na Zemi až po vyhynutí dinosaurů, ale dokonce byli jejich současníky a to je také důvod, proč se našlo mnoho vyobrazení dinosaurů. To ovšem zcela nabourává evoluční teorii v jejím samém základu.
Ve Velkém kaňonu v Arizoně, v USA, v americkém státě Utah můžeme na skalním obraze v blízkosti Thompsonu jasně rozeznat přes vytrvalý odpor některých badatelů dnešní doby jednoho z pravěkých ptakoještěrů jménem Pteranodon.
Od dnešních ptáků se odlišoval tento létající tvor jednou zvláštností: na hlavě měl jistý druh prodloužení, které podle dnešních paleontologů mělo sloužit ke kormidlování. Není asi opravdu náhoda, že pouze kousek odtud byla vykopána autentická kostra ptakoještěra, který žil v období jury a křídy.
Jednoznačným důkazem o existenci dinosaurů souběžně s lidmi jsou určitě skalní malby prehistorických indiánů Anasaziů, o nichž nikdo neví, kdo byli ani odkud přišli, ani kam pak beze stopy zmizeli, v Natural Bridges Monument v USA. Zde je vyobrazen skupinový portrét dvou lidí a také dvou dinosaurů, podle druhu zřejmě diplodoka a brontosaura, kteří obývali naší planety před 150 miliony lety!
Při tomto výčtu nemůžeme zapomenout ani na tajemný kámen z Grandby, který byl nalezen v roce 1920 v americkém Coloradu. Tento záhadný žulový předmět, vážící 30 kilogramů, vyniká na jedné straně šokujícím vyobrazením mamuta a brontosaura i přes to, že měl být vytesán někdy kolem roku 1000 př.
n. l!
Na jiném konci světa, v chrámu Angor Wat v Kambodži, je na jednom ze sloupů zcela jasně vyobrazen veleještěr stegosaurus. Něco tu však nehraje. Tato stavba totiž pochází podle datování archeologů z 12. století. Jak si tedy máme vysvětlit podivnou znalost existence dinosaurů a zachycení jejích věrné podoby, kterou my dnes tak těžce rekonstruujeme podle dosavadních archeologických nálezů jejich kostí za pomoci moderní techniky?
Více jak 2500 sošek dinosaurů bylo nalezeno do roku 1945 také v Mexiku. Některé z nich mají představovat dokonce konkrétní druhy, jako byl například Tyranosaurus rex.
Co by to znamenalo? Asi tolik, že je možné, že všechny pověsti a legendy hovořící o dracích by mohly stát na pravdivém základě. Je tedy více než pravděpodobné, že tito strašliví ještěři, panující v dávnověku, mohli být současníky lidí. V tomto případě by odpověď na naši otázku, zda mohl člověk někdy na vlastní oči spatřit dinosaura, zněla "ano."
Další z řady nepohodlných artefaktů jsou kresby a rytiny nalezené v podmořské jeskyni blízko mysu Morgiou v jižní Francii. V roce 1991 je zde náhodou objevil potápěč Henri Cosquer a vědci na jedné z nich identifikovali na základě zvláštních končetin, připomínajících pádla, plessiosaura.
Pomocí datování metodou uhlíku C - 14 se ukázalo, že tyto obrázky musely vzniknout před 18 000 až 27 000 lety. V Arizoně v USA můžeme zase nad městečkem Tuba City na skalách vysoko nad zemí vidět vytesány různé postavy. Hned vedle těchto obrů je velmi umělecky zachyceno několik dinosaurů. Dr. Gilmore o tom napsal:
"Skutečnost, že jacísi prehistoričtí lidé vytvořili na stěnách tohoto kaňonu umělecky hodnotné kresby dinosaurů, odporuje všem našim dosavadním teoriím o stáří lidstva.
Skutečnost se dá ovšem jen těžko popřít. Neodpovídá-li teorie skutečnosti, je třeba změnit teorii, se skutečností nikdo nehne."