Existovala starověká letadla?
Touha létat provází zřejmě člověka od dávnověku a řada civilizací se touto problematikou zcela prokazatelně zabývala. Obhájci teorie, že ve starověku existovaly létající stroje, jejichž technická úroveň odpovídala přinejmenším strojům dnešních parametrů, mají před sebou těžký úkol. Například modely těchto strojů z Jižní a Střední Ameriky pocházejí z hrobek.
U většiny z nich nenajdeme žádné konkrétní datum a rovněž bližší údaje o skutečném místě nálezu často úplně chybí. Je to bohužel důsledek vylupování hrobek trvající v Kolumbii po celá staletí. Takto získané předměty se dostávaly posléze na trhy se starožitnostmi po celé Jižní Americe a to téměř znemožnilo jejich přesnější datování a zařazení.
Důkazem toho jsou i předměty, patřící dosud mezi nejpozoruhodnější nálezy. Jde o zlaté šperky vytvořené přibližně době mezi 300-1550 n .l. zlatníky kultury Sinů, žijící na tehdejším kolumbijském pobřeží. Jejich výrobky jsou dlouhé kolem
V roce 1964 byl pověřen zoolog a spisovatel Ivan T. Sanderson zkoumáním jednoho z těchto předmětů. Jeho závěry byly víceméně šokující:
"Zkoumaný předmět je více mechanického než biologického charakteru ."Vyslovil dokonce hypotézu, že by v tomto případě mohlo jít o více než 1000 let starý model vysokorychlostního letounu . Nepřipomíná totiž žádného dosud biologům známého okřídleného tvora . Přední křídla jsou tvarována šípovitě a přední hrany křídel jsou na rozdíl od křídel ptáků, savců nebo hmyzu přímé.
Záhadný předmět si prohlédl rovněž Dr. Arthur Poysleea, který s ním podnikl později v Leteckém institutu v New Yorku pokus ve větrném tunelu. Pokus ověřil, že tento artefakt a jemu podobné objekty byly skutečně schopné letu. Tento názor v roce 1996 potvrdili tři němečtí konstruktéři:Algund Eedoom, Peter Belting a Conrad Lubrers,když podle kopie jednoho z těchto zlatých artefaktů zhotovili model v měřítku 16:1. Model skutečně létal!
Všichni tři odborníci jsou naprosto přesvědčeni o tom, že se artefakt podobá mnohem více vesmírnému raketoplánu či nadzvukovému letadlu typu Concorde, než hmyzu.
Stejně tak, jako všechny ostatní Jihoamerické přívěsky má totiž čtyři křídla – nebo lépe řečeno dvě křídla a dvě ocasní plochy. Tato podobnost je bezesporu přinejmenším zarážející.
Dalším důkazem podporujícím teorii o existenci dopravních prostředků v historické době jsou takzvaná Zlatá letadla z Kolumbie. Jejich výroba je připisována tolimské kultuře, jejíž příslušníci byli dávnými obyvateli kolumbijských hor přibližně od roku 200 do roku 1000 n.l. Jako další příklad nám může posloužit přívěsek ze zlaté slitiny v podobě létající ryby. Tento předmět se připisuje zlatníkům calimské kultury žijící v Jihozápadní Kolumbii kolem roku 200-600n.l.
Fotografii tohoto unikátního přívěsku můžeme nalézt v knize Ericha von Danikena s názvem The Gold of the Gods neboli Zlato bohů, která vyšla v roce 1972. O této figurce archeologové hovoří jako o" stylizované létající rybě, která žije běžně v dané oblasti",jak však soudí rovněž někteří biologové-"Přívěsek však má určité zvláštnosti. zejména v ocasní části,které jsou odlišné od všeho, co je v přírodě k vidění."
Záhadné nálezy však nepocházejí pouze z americké pevniny. Roku 1898 na severu egyptské Sakkáry v hrobce Pa-di Imena z 4 nebo 3 století př.n.l.byl objeven podivný předmět
Bůh Amon byl totiž ve starověkém Egyptě spojován s větrem. Předmět byl uskladněn v Káhirském muzeu do roku 1969. Zde si ho povšiml egyptský profesor anatomie Khalil Messika. Když studoval starověké modely, zaujala ho zarážející podobnost tohoto artefaktu s moderním letadlem či kluzákem. Všechny modely v muzeu měly nohy a barevné peří. Tento však nikoliv.Bratr Messiky byl letecký inženýr a vyrobil později kopii předmětu z balzového dřeva.Když provedl několik zkoušek, ukázalo se, že tento model mohl skutečně létat.Proto je doktor Messiha naprosto přesvědčen o tom, že pták ze Sakkáry je ve skutečnosti zmenšeným modelem starověkého letadla.
Mezi nejdiskutovanější nálezy týkající se starověkého letectví patří bezesporu rytiny na desce z chrámu Setiho I.v egyptském Abydosu pocházející z 19 .dynastie.Jeden z těchto glyfů obdržel výstižné pojmenování "Helikoptera z chrámu v Abydosu".Na rytinách dále můžeme rozpoznat i cosi jako tank,tryskové letadlo či kosmickou loď.Je možné, že by Egypťané v 13.století př.n.l. znali a používali tak pokročilé technické vynálezy , které jsou pro nás samozřejmostí teprve v našem osvíceném 21.století?
Bohužel žádné pro nás hmatatelné důkazy o výrobě takovýchto strojů, těžbě a zdrojích pohonných hmot nutných k jejich provozu se nedochovaly. Přesto pro tuto teorii hovoří řada zcela průkazných nálezů a písemných záznamů po celém světě.
Například indická literatura , ze které pozdější jihoamerické civilizace mohly vycházet, popisuje celou řadu typů létajících strojů a dokonce nám udává i materiály, ze kterých tyto stroje byly zhotoveny.,včetně způsobů jejich pohonu . Jde o staroindické eposy i purány, především pak 6.a 10.kniha Mahábháraty přinášejí celou řadu naprosto věcných a střízlivých popisů létajících strojů. Můžeme v nich najít dokonce zmínky o jejich nasazení do tehdejších bitev a návody na jejich zhotovení. Tyto stroje jsou nazývány vimany. Na rozdíl od bájí a pohádek ostatních tehdejších národů zde zcela chybí obvyklé květnaté líčení uskutečnění dávného snu lidstva pomocí ikarských křídel, orlů nesoucí vzdušné plavidlo či draků.
V rozsáhlé knihovně Mezinárodní akademie pro sanskrtská bádání v Maisúru (Mysore) byl objeven 3000 let starý rukopis přičítaný mudrci a jogínu Bhárádvajovi. Tato studie s názvem Vimanika Šastra neboli Věda o letectví má osm kapitol a vypočítává jedenatřicet podstatných částí letadel a šestnáct druhů kovů nebo slitin, vhodných pro stavbu těchto létajících strojů.
Ve Starých sanskrtských spisech se také můžeme dočíst často až šokující líčení způsobu letu vzdušných plavidel:
"Jsou to stroje, létající vysoko díky rtuti a mocnému vichru, který je pohání. Jsou schopny překonávat nekoneční vzdálenosti a pohybovat se seshora dolů, zdola nahoru, dopředu i dozadu..."
Jinde nacházíme dokonce přesný a výstižný popis pohonu těchto strojů: "Uvnitř stroje je zařízení, ve kterém se v železném kotlíku zahřívá zvláštním řízením ohněm rtuť. Čtyři nádržky se rtutí umožňují tomuto zařízení vyvolat celý vír sil. Vůz pak vystoupí na oblohu s burácením a ti, kteří sledují jeho dráhu, mají dojem, že pozorují nějakou obrovsko perlu....." Tyto úryvky ze súter neboli stručných systematických učebnic by mohly svědčit pro tvrzení, že šlo o tryskový pohon. Bohužel se všechny názvy dosud nepodařilo přesně přeložit. Možná v nich jednou najdeme ještě nejedno překvapení.
Myšlenku tryskového pohonu v nás vzbuzuje i výňatek s již zmíněné Vimaniky Šastry: "Uprostřed korábu je těžká kovová schránka, zdroj síly. Z této schránky jde síla do dvou silných hlavních trubic, připevněných na zádi a na přídi korábu. Mimoto se tato síla rozvádí do osmi ramen, směřujících otvory dolů. Při vzletu se odkryjí clony smi rour, směřujících do země, zdvíhaje tím koráb vzhůru. Když je dost vysoko, jsou otvory zakryty, aby právě visel ve vzduchu. Pak je větší část síly převedena do zadní roury, aby mohl koráb vyrazit vpřed......"
Někteří badatelé proto věří, že člověk dokázal létat již tisíce let před začátkem 21. století. Mohlo jít o znalost, která byla v důsledku ničivých válečných či jiných katastrofálních zvratů v průběhu lidských dějin zcela zapomenuta, stejně jako ostatní podobné znalosti a dovednosti?
Tak by byla naše dosud neochvějná fakta a všeobecně přijímaná pravidla postavena před šokující zjištění.
12.prosince roku 1903 v Kity Hawk v Severní Karolíně byl uskutečněn možná po mnoha tisících let znovu poprvé první delší řízený let motoricky poháněným letounem.Tento let podnikli bratři Wrightové. Navázalo snad ten den lidstvo na svou dávno zapomenutou minulost?