Paluxy River- stezky lidí a dinosaurů
Paluxy River- stezky lidí a dinosaurů
Nějak nám to všechno do
naší slavné evoluční teorie nezapadá. Asi právě tak, jako všeobecně přijímaný názor, že mezi člověkem a dinosaury by podle evoluční teorie měla být časová propast přibližně 75 - 100 milionů let.
Nález, učiněný v roce 1908 v korytu řeky Paluxy River, poblíže města Glen Rose na severozápadě USA, tomu ale nijak nenasvědčuje. Máme tady před sebou vedle tříprstých dinosauřích stop i obrovské stopy lidské, dlouhé 54,61 centimetru a široké 13,97 - 20,32 centimetru.
Po celá desetiletí se zde, v jedné a téže nyní již ztvrdlé vápencové vrstvě, jejíž stáří odhadují geologové na přibližně 140 milionů let, nacházejí otisky pravidelně se střídajících pravých i levých lidských nohou, tvořící celé stezky, neboli Traily, hned vedle zkamenělých dinosauřích šlápot. Vrstva měkkého vápence musela ztuhnout krátce poté, co tudy ti, kdo je zanechali, prošli.
Americký archeolog Hilton Hinderliter, který v Paluxy River kopal v roce 1984, říká:
"Vlastním rukama jsem odkryl otisky stop dvou dinosaurů a jednoho člověka. O jejich pravosti nemůže být sebemenších pochyb. Znamená to jediné. V době dinosaurů žili lidé."
V Národním parku v Údolí dinosaurů se nachází Clark Trail a Taylor Trail tak, jak byly pojmenovány po svých nálezcích. Všechny zde nalezené stopy jsou dobře rozeznatelné. Aby byl omyl vyloučen, jednu takovou stezku tvoří hned patnáct dinosauřích stop.
Lidské otisky vzbuzují dojem, že tehdejší člověk kráčel v dinosauřích stopách. To se zdá být celkem logické, protože zdejší terén byl bahnitý a tak se jistě zdálo jednodušší běžet nebo jít již v existujících šlépějích, k čemuž se jistě tyto 35,5 cm velké otisky ideálně hodily.
Jeden z těchto otisků byl nalezen v roce 1940 a je uložen v místním muzeu pod názvem Burdickův otisk. Je pravda, že tento dávný člověk byl poněkud robustnější: vědci určili jeho přibližnou výšku na 305 centimetrů a váhu okolo 450 kilogramů.
Právě nezvyklá velikost lidské nohy byla důvodem k tomu, že se na zdejší nálezy jednu dobu pohlíželo jako na padělané.
Pokud by někdo chtěl něco takového napodobit, proč by potom ale přece potřeboval vytvářet něco tak málo hodnověrného?
Tento příklad názorně ukazuje, jak je tradiční věda neochotná změnit ustálený názor a převzít jiný, progresivnější a modernější, odporující zaběhnutým zvyklostem. Přesto důkazy pro vznik nových a pokrokovějších názorů nacházíme stále častěji.
Podobné lidské stopy byly totiž nalezeny ještě v Turkmenistánu a také u texaského Tepmle. V Austrálii, v oblasti Kimberley u Wintonu, archeologové objevili dokonce 80 kilometrů dlouhou dinosauří stezku, na které vidíme několik tisíc zkamenělých stop.
Navíc tu nejde jen o dinosauří stopy, ale o další otisky zvířat všech možných velikostí a druhů ve vrstvách starých sto milionů let. Naskýtá se otázka, proč nejsou příslušná naleziště zkoumána důkladněji?
Všechny tyto nálezy jsou s evoluční teorií v příkrém rozporu. Tady jde jistě o víc než pouhé zpochybnění Darwinovy hypotézy, podle níž vyhynuli dinosauři údajně přibližně před 64 miliony lety. Podle všech dosavadních názorů se tedy lidé a tito veleještěři minuli v dávnověku o rovných 60 milionů let.
Skutečnost, že lidé a dinosauři zanechali své otisky ve stejné geologické vrstvě, by tedy jednoznačně znamenala jen jedno: že by oba tyto tak odlišné živočišné druhy musely žít ve stejné době!
Otázkou je, jak k tomu došlo? V tomto případě je poznatek, že primáti či dokonce již dnešní lidé, mohli žít o celých 35 milionů let dříve, než se dosud soudilo, naprosto převratný. Potom je ale možné, že se v příslušných geologických vrstvách mohou vyskytovat i další nálezy, které by podle Darwina neměly vůbec existovat.
O unikátních stopách lidí a dinosaurů nacházejících se v Paluxy River byl natočen dokumentární film, který vzrušil celou veřejnost, samozřejmě kromě vážených badatelů, kteří tyto očividné důkazy odmítli jako "přírodní výtvor připomínající jen vzdáleně stopu člověka!"
Zajímavé ovšem je, že nejde jen o jeden otisk, ale že zde vidíme více stop najednou. Tady se příroda zase jednou vyřádila!
V roce 1978 byl v Údolí dinosaurů v Národním parku kromě stop velkého ještěra navíc identifikován i pěkně zachovalý otisk dětské levé ruky.
Velkou pozornost vzbudil i další objev, učiněný v Austrálii, kde odhalil ředitel Muzea Mount Yorku archeolog Rex Gilroy zkamenělé stopy brontosaura a hned vedle nich otisky nohou obřích lidí.
Díky těmto nálezům mají někteří vědci tendence posunout počátek lidstva stále více do šera dávnověku, blíže k éře dinosaurů. Zajímavé je, že se o mnoho milionů let starší kostry dinosaurů dochovaly mnohem lépe, než ty lidské. Dosud bylo nalezeno více než 1400 skoro kompletních dinosauřích pozůstatků.
Současnou existenci lidí a dinosaurů se snažil potvrdit ve své knize "Pravěk, báje a lidstvo" také známý paleontolog Edgar Dacque. Protože se tímto činem zřejmě nezavděčil seriozním kabinetním vědcům, ztratil svou katedru a byl předčasně penzionován.
Michael Cremo a Richard L. Thomson ve své knize "Zakázaná archeologie" podávají důkazy o tom, že člověk musel existovat již v třetihorách, v mezozoiku a možná také již v karbonu, což by znamenalo, že se tito jedinci mohli pohybovat po naší planetě již před 300 miliony lety!
Pokud vědecký svět uzná, že lidé a dinosauři žili ve stejné době, zhroutí se tím celá dosavadní historie vývoje naší planety.
Od základu budeme muset změnit také všechny naše představy o tom, jak je Země geologicky a geofyzikálně uspořádána. Tato zvláštní cesta bude ještě určitě hodně dlouhá a strastiplná.
A co když to bylo všechno úplně jinak?
Co když tyto zvláštní stopy pradávných bytostí tolik podobných člověku svědčí o tom, že nás kdysi mohli navštívit tvorové, nepocházející z našeho světa?
.