Existoval třetihorní člověk?

                                               Existoval třetihorní člověk?

           Mezi zatím nevysvětlitelnými objevy jsou nejen stopy, ale celé kostry lidí moderního typu, jako například z Illinois z roku 1862, které neměly podle evoluční teorie naprosto co dělat ve vrstvách pocházejících z třetihor.

         O nálezu vyšel i článek v americkém odborném časopisu The Geologist v prosinci téhož roku :

       "V okrese Macoupin v Illinois byly nedávno 90 stop (27,5 m) pod povrchem terénu v uhelné sloji, kryté dvě stopy(60 centimetrů) silnou vrstvou břidlice nalezeny mužské kosti.."

         Při objevení byl kosti potaženy krustou z tvrdého lesklého materiálu, černého jako samotné uhlí, po jeho oškrábání však byly kosti bílé a zachované ve své původní podobě.."

        Podle provedeného datování by tento muž musel žít ještě před dinosaury, před 286 až 320 miliony lety. Z toho logicky vyplývá, že dinosauři a lidé žili společně.

        Vědecký časopis Nature uveřejnil roku 2002 informaci, že američtí bilogové Sudhir Kumar a Blair Hedges na základě studia fosilního dědičného materiálu věří, že většina savších druhů existovala již před 100 miliony lety v éře dinosaurů.

        V Uzbekistánu bylo nalezeno v roce 1982 navíc 86 otisků kopyt koní, ležících nad sebou ve vrstvě datované geologicky do období dinosaurů.

         Podobné otisky kopyt ukazují fotografie pořízené v Grand Canyonu v témže roce. Problém ale je, že vrstva, ve které je podivní tvorové zanechali, je o 100 milionů let starší než nejstarší výskyt kopytníků v historii evoluce! Záhadné otisky kopytníků se našly podél tisíce dinosauřích stop ve Virginii.

         Archeologové potvrdili nálezy obrovských koster velmi podobných lidským také z Číny, z Indonésie, z USA, z Austrálie a mnoha dalších zemí a jejich stáří většinou překračuje mnohonásobně dobu, ve které měli žít na naší planetě první lidé.

         Unikátní objev z dob třetihor byl učiněn v ložisku fosfátů v americkém státě Jižní Karolina.

V obrovském masovém hrobě zde byli nalezeni suchozemští savci( mamuti, sloni, prasata, psi a ovce), spolu s ptáky a mořskými živočichy (mimo jiné i s velrybami a žraloky). Vykopány zde však byly i pozůstatky lidí. Jak se zdá, savci, lidé i dinosauři zemřeli při jakési velké přírodní katastrofě.

         Důkazem pro existenci člověka v třetihorách je i lidská lebka, objevená v třetihorních vrstvách, z oblasti Calaveras County v USA, jejíž stáří je odhadované na 33-35 milionů let. Je možné, že v té době žili již první Homo sapiens?

         V Kolumbii zase roku 1971 vykopal antropolog Henao Martin zkamenělou, dvacet metrů dlouhou kostru dinosaura Iguanodona, žijícího před 120 miliony lety. Senzací je, že hned vedle ní ležela zkamenělá lidská lebka.

           Zkamenělé kostry staré 4 miliony let se našly v Etiopii, v Golley Hillu, Wadjaku, Swancobe Odoway a mnohde jinde! Pro zajímavost můžeme uvést, že naprosto stejné kostry vykopali archeologové i u nás v České republice na Blatensku, a v bývalém SSSR u vesničky Odincevo v prvohorních vrstvách.