Neuvěřitelný příběh zažili 15. 8. 1663 obyvatelé Robozoru v Polsku, kdy přilétla z nebe obrovská koule o průměru 40- 50 metrů, která spadla do jezera. Po chvíli celá jezerní plocha počala hořet. Celé divadlo trvalo téměř hodinu, pak se z jezera vynořily dvě menší koule, které odlétly směrem vzhůru a zmizely náhodným divákům z dohledu.
8. 4. 1665 ve Stralsundu bylo šest místních rybářů svědky podivné vzdušné bitvy nad Severním mořem.
Dne 9. 6. 1686 nastalo mezi astronomy pozdvižení, když se v souhvězdí Vodnáře objevila koule o velikosti poloviny našeho Měsíce, jež zmizela po 8 minutách pozorování.
Zvláštní jev pozorovalo v pět hodin ráno několik místních sedláků dne 7. 6. roku 1790 u francouzského Alencome. Spatřili na poli značně velkou kouli, která se snášela k zemi. Nejprve se domnívali, že jde o hořící balon. Koule pomalu klesala, pak zakolísala a dopadla na vrcholek jednoho pahorku. Žár, který z ní vycházel byt tak silný, že začala hořet tráva a stromy po celém úbočí. Koule byla tak veliká, že by se podle svědků do ní vešel povoz i s koňmi. Ještě večer byla horká.
Náhle se před vyděšenými obyvateli otevřel otvor, připomínající dveře a z něho vyšla vysoká postava v plášti, těsně nalepeném na tělo. Vydala několik nesrozumitelných slova a pak běžela k lesu. Koule se nehlučně rozpadla na hořící úlomky, které se ihned změnily v jemný prášek. (Tato zpráva pochází z Kroniky mimozemských jevů od Jacquese Valeé.)
V roce 1796 byl zaznamenán v kronikách ještě jeden případ takového létajícího plavidla ve tvaru koule na Budišínem v dnešní SRN. Tehdy létaly tyto lodě kromě Německa i nad Čechami a jedna z nich havarovala v Dreikretchenu 1 míli od Budišína, kde pak explodovala.
Roku 1897 u amerického města Sioux City ve státě Iowa byl Robert Hibbart uchopen kotvou, vypuštěnou z neznámého letícího stroje. Byl tažen asi 10 metrů a pak se naštěstí jeho oděv roztrhl a on spadl na zem. Objekt mezitím zmizel.
Dne 28. 3. téhož roku ve státě Omaha pozorovala kolem 22.30 hodin většina obyvatel objekt, letící z jihovýchodu. Vypadal jako obrovské světlo a letěl směrem na severozápad. Pak se spustil na malou výšinu.
V dubnu téhož roku ve státě Kansas v Everestu vidělo celé město objekt letící neuvěřitelnou rychlostí na jihovýchod. Těleso kleslo a poté opět vyletělo tak vysoko, že nebylo zanedlouho vidět. Tento manévr opakovalo ještě několikrát.
Další objekt připomínající doutník s prosklenou kopulí se objevil před třemi užaslými svědky ve státě Illinois nad pozemkem pana Thackera v 14,30 hodin. Po několika minutách majestátně odplul neznámo kam.
Tunguzská katastrofa
Dne 30. 6. roku 1908, v 7 hodin. 17 minut místního času, se zřítil do oblasti Podkamenaja Tunguzka takzvaný tunguzský meteorit, mnohokrát diskutovaný a stále nevysvětlený, který byl podle nejnovějších výzkumů kosmickou lodí, jež explodovala ve výšce 6,5 kilometru.
Tato exploze byla tisíckrát silnější, než výbuch atomové bomby. Bylo zničeno území v okruhu 70 kilometrů o celkové rozloze 1328 kilometrů čtverečních a za oběť požáru padlo 80 milionů stromů. Dopad tělesa doprovázely silné zvukové a světelné efekty a samotný výbuch bylo slyšet do vzdálenosti 1000 kilometrů. Dodnes nevíme, co se tehdy v této tak odlehlé části Sibiře stalo. Šlo o dopad asteroidu nebo zde explodovalo UFO z jiných světů?
Záhadný nález v pohoří Bajan Kara Ula
Do roku 1937-1938 je datován průzkum v pohoří Bajan Kara v provincii Čchin – chaj v Číně. Podle historických záznamů zde před 12 000 lety přistála mimozemská loď. Některým vesmírným návštěvníkům se podle všech známek tehdy podařilo přežít, místní lidé si je však pro jejich vzhled ošklivili a nakonec je zcela vyhubili. Při archeologickém průzkumu byly ve zdejších horách nalezeny v jeskyních ukryté hroby s pozůstatky humanoidních tvorů, tedy jinak řečeno, podobných člověku, s nápadně velkou hlavou a neúměrně malým tělem, měřící na výšku 130 centimetrů.
Výzkum prováděl s několika spolupracovníky čínský archeolog Čchi- Pchu- tej. Antropologové přisoudili nalezené kostry Dropům a Khamům, dvěma horským kmenům, jejichž dnešní tělesné znaky se shodují s charakteristikami výše uvedených bytostí. Stáří koster bylo odhadnuto na přibližně dvanáct tisíc let.
V roce 1962 se podařilo týmu pěti vědců z Pekingské prehistorické akademie vedenému profesorem Tsum Um-Nuiem rozluštit některé fragmenty nápisu, v níž je zaznamenáno neuvěřitelné líčení ztroskotání lodi vesmírných cestovatelů. Lodě, v nichž neznámí cestovatelé přilétli, byly těžce poškozeny a oni byli nuceni přistát v nehostinné horské krajině.
Toto šokující svědectví bylo ovšem přijato s nedůvěrou a profesor Tsum Um- Nei byl vystaven posměchu. Jeho práce, uveřejněné i v Japonsku a spolu s nimi i rovněž všechny zápisy, které provedli účastníci expedice z let 1937 a 1938, se ztratily. Z jakých důvodů, se tak stalo, to se můžeme jen domýšlet.
Opravdovou senzací byl totiž ohromující nález sedmi set šestnácti kamenných disků, které se přikládaly nebožtíkům do hrobů. Byly velice podobné gramofonovým deskám, jelikož měly uprostřed velkou kulatou, na prst tlustou díru a po celém obvodu byly vyraženy drážky. Mezi dvojitými drážkami byl vyryt nezvláštnější druh písma, jaký kdy byl Zemi objeven. Artefakty byly později předány Sovětským vědcům do Moskvy k chemické analýze.
Bylo zjištěno, že jejich chemické složení tvoří ze značné části kobalt, a ještě také prvky hliníku a křemíku, které v drážkách vytvářely magnetickou stopu podobnou té naší v magnetonových páskách. Nakonec se zjistilo, že disky vlastně obsahují hned dva druhy záznamů. Prvním bylo poselství, zapsané pomocí hieroglyfických znaků, (ze kterého byl rozluštěn dosud jen malý zlomek) a druhý spočíval v uložení obsahu sdělení do drážek obsahující kovy. V tajemných jeskyních v Bajan Kara Ule bylo mezi jiným objeveno i množství nástěnných kreseb, na kterých je znázorněno Slunce, Měsíc, Země a několik dalších hvězd.
Zde je nutno podotknout, že vzdušnou čarou dva tisíce metrů od Bajan Kara Uly leží na okraji náhorní plošiny město Fergana, ohraničené na východě výběžky pohoří Ťan –Šan, na severu kirgizskými horami a na jihu Altajem. V přímé blízkosti města byla nalezena velice zvláštní skalní kresba. V popředí vidíme postavu oblečenou v kosmickém obleku a nad ní se ve vzduchu vznáší prazvláštní objekt, který by dnešní člověk označil jednoznačně za UFO.
Záhadné je i ztvárnění osoby stojící v popředí vlevo. Na hlavě přilbu a v levé ruce třímá kamenný disk, na jehož obvodu je dobře patrná nám už povědomá spirála, jako je tomu právě u disků z Baian Kara Ula. Neříká vám to snad něco? Ostatní je na vědcích.
K zajímavé události došlo v roce 1939, kdy v oblasti Nanjingu před japonským útokem zmizelo naprosto nevysvětlitelně a beze stopy na 3000 čínských vojáků.