Další lokalitou s podivuhodnými vlastnostmi, které může být branou vedoucí do jiného časoprostoru, je skalní útvar, který peruánci velmi výstižně nazývají Puerta de Hayu Marca- brána bohů. Najdeme ji v Peru, v Andách, 85 kilometrů od města Puna, u zátoky na severozápadě jezera Titicaca.
Záhadnou bránu, nebo lépe řečeno obří kamenná vrata, vytesaná do skály, která nikam nevedou, objevil pro turistický ruch roku 1998, úplně náhodou průvodce cizinců José Luis Delgado Mamani. Tehdy prohledával okolí, aby mohl vytyčit novou, turisty ještě neokoukanou trasu v horách. V jedné chvíli spatřil před sebou obrovské tajemné dveře:
„Když jsem uviděl strukturu svatyně, málem jsem omdlel,“ řekl o tomto nálezu později místnímu tisku. J. L. Delgado Mamani ohlásil ihned svůj nález a poté kontaktoval archeologické instituce v Limě, La Pazu a v Punu. Přitom se ukázalo, že místní indiáni bránu znají už odedávna pod názvem „Vstupní brána do země bohů.“
Hvězdná brána v Hayu Marce je pro archeology doposud nerozluštěnou záhadou a pro zdejší obyvatele je stále posvátná. Když jí podrobíme bližšímu zkoumání, zjistíme, že tento zářez ve skále ve tvaru vertikální brány musí být jednoznačně umělého původu.
Podle preciznosti vypracování by se dalo usuzovat dokonce na určitou podobnost s bránou Slunce a kamennými stavbami v Tíwanaku. Je možné, že by mezi oběma místy existovala nějaká souvislost? Puerta de Hayu Marca má tvar obdélníku a je vytesána v kamenné hoře, vysoké zhruba sedm metrů, její šířka činí rovněž sedm metrů.
Skála, jíž je brána součástí, má celkově podobu jakýchsi vln. Archeologové, kteří Hvězdnou bránu zkoumali, objevili na pravé straně dveří, zhruba v jedné jejich třetině, zvláštní okrouhlé místo. Podle pověsti se právě sem vkládal zlatý kotouč, který sloužil jako klíč k jejímu otevření. Tak prý si bránu otevřel i kněz Aramu Maru.
Legenda o knězi Aramu Maru pochází z doby mezi lety 1532-1533, z časů, kdy vzkvétající říši Inků v jižním Peru dobyli španělští conquistadoři, v čele s obávaným Franciscem Pizarrem (1478 -1541), jejichž lačnost po zlatě se zdála být bezedná.
Aramu Maru žil v době, kdy se údajně potopil tajemný kontinent, zvaný Lemurie, jinak řečeno Mu. Jeho úkolem bylo hlídat zlatý kotouč z „Chrámu sedmi paprsků,“ který kdysi ležel na území této bájné země. Tehdy se prý kněz Aramu Maru, jako jeden z mála, při katastrofě zachránil.
Po svém příchodu na jihoamerickou pevninu se snažil o sjednocení místních zcela rozdrobených kmenů: chtěl, aby se spojily a vytvořily tak společně jednu vyspělou kulturu. To se mu podařilo a tato civilizace posléze vybudovala všechny pozoruhodné a záhadné megalitické stavby, ležící na jihoamerickém kontinentě.
Zlatý kotouč byl během vlády Inků převezen do Cuzca a umístěn v hlavním chrámu Inků - Korichanchau. Po vpádu Španělů se Aramu Maru ukrýval před dobyvateli v horách u Hayu Marky. Poklad Inků a zlatý kotouč měl stále při sobě. Po několika dnech strastiplného putování dospěl až k místu, kde stála ve skále vytesaná Hvězdná brána. Tady se setkal se šamany, kteří hory a také bránu hlídali - a ukázal jim kouzelný klíč.
Před branou pak spolu s jedním se ze šamanů provedl kouzelný rituál, při němž s pomocí zlatého kotouče bránu otevřel. Když se tak stalo, oba dva strnuli překvapením: přímo před nimi se objevil tunel, plný zářícího modrého světla - a Aramu Maru v něm zmizel navždy - možná i se zlatým pokladem. Odešel prý do nového života v nesmrtelnosti.
Šaman, který ho doprovázel, jen uviděl, jak bránu ozářilo modré světlo a Aramu Maru prošel otvorem ve skále kamsi do neznáma. Už se nikdy nevrátil a Španělé poklad Inků nikdy nenalezli.
Kam se ale během staletí poděl zlatý klíč, sloužící k jejímu otevření, který tu prý Arama Maru zanechal? To se zatím nikomu nepodařilo vypátrat. Podle dávných pověstí je možné, že klíč leží pohřben hluboko pod hladinou jezera Titicaca.
Vesmírné bratrstvo
Staré legendy, které se mezi indiány tradují, uvádějí, že Hvězdnou bránu používalo v dávné minulosti takzvané Vesmírné bratrstvo. Byli to první inčtí kněží, kteří přecházeli hvězdný most, který tvořilo souhvězdí Jižního kříže, Orion a Kuřátka.
Indiáni Aymarové dodnes vyprávějí neuvěřitelné pověsti o tom, že hrdinové a dokonce i normální smrtelníci v minulosti bránu v Hayu Marce běžně používali k návštěvám svých bohů.
Prý se pak dokonce vraceli v jejich doprovodu zpět do naší současnosti. A co je ještě zajímavější, pouhým průchodem zázračnou kamennou branou získávali někteří z nich nesmrtelnost! Místní lidé věří, že se jednou jejich bohové vrátí a pak bude opět nastolen „zlatý věk.“
Nepřipomíná vám tato legenda dnes již kultovní film německého režiséra Rolanda Emmericha Stargate neboli Hvězdná brána? Také zde se vyskytuje motiv brány. Hrdinové filmu bránou procházejí, ozářeni modrým světlem, kamsi do prostoru jiných světů, vzdálených miliony světelných let. Podle scénáře tuto bránu na naší planetě měli kdysi dávno zanechat příslušníci nesmírně pokročilé vesmírné civilizace, která však nepocházela z našeho světa.
Badatelé, kteří Hvězdnou bránu v Andách zkoumali, potvrdili, že opravdu má nějaké mystické vlastnosti. Občas se prý na ní objevují podivná vyobrazení jiných hvězdných systémů nebo sloupy ohně. Jiní svědkové zaslechli zvuky zvláštní hudby. Indiáni stále věří, že se zázračná brána jednoho dne otevře- a skrze ni se zpět na Zemi vrátí dávní bohové.
Podivné rovněž je, že se v blízkosti brány v Hayu Marce objevují záhadná světla a světelné objekty, připomínající UFO, které podle tvrzení některých vědců mohou být vesmírnými plavidly z jiných končin vesmíru. Je známé, že také celé Peru je centrem pozorování UFO. Je jisté, že Hvězdná brána v Andách nepochází z tohoto světa. Možná, že se nám jednoho dne podaří odhalit, jaké tajemství skrývá.