Téměř každou chvíli se najde na naší planetě něco, co by zde v podstatě vůbec nemělo existovat. Navíc jdou tyto hmatatelné důkazy pak velmi těžko smést se stolu.
K nim patří i nález učiněný 3.června 1968.Právě toho slunečného dne se vydal amatérský arecheolog William J.Meister se svou ženou, dvěma dcerami a manželi Shapeovými hledat zkameněliny fosilních trilobitů v prostoru Antelope Springs, ve státě Utah. Po chvíli hledání hlásila všechna čtyři děvčata, že našla něco pozoruhodného. Meistner, aby jim udělal radost, klepal kladívkem na určeném místě. Jaké bylo jeho překvapení, když se náhle od sklály odloupla jakási destička, na které se rýsovaly otisky lidských nohou, ne bosých, jak by se dalo čekat, ale naprosto zřetelné otisky bot zašpičatělého tvaru,dlouhé 32,5 centimetrů a v chodile široké 11,5 centimetru!
Otisky bot rozhodně nepatřily k Meistnerovu zájmovému sortimentu,ale protože, jak jsme již poznamenali, levá noha podpatkem rozšlápla trilobita, který byl rovněž zkamenělý, měl z nálezu velkou radost a odnesl ho profesoru Melvinu A.Cookovi z Univerzity v Utahu a ten ho posoudil jako velice zajímavý. Doporučil Meisnerovi obrátit se na geologa Brada Steigera. On i ostatní kolegové po pečlivém zkoumání nakonec otisky zařadili do období kambria. Jak se dá tento nález vysvětlit? Velice těžko. Tady již nejde jen o indicie nebo legendy, nad kterými snadno mávneme rukou. Fosilní otisky jsou prostě realitou. můžeme si je osahat, potěžkat a zkoumat je například pomocí mikroskopu. Jsou prostě zde.Otázkou tedy je, čí bota mohla asi tak v této oblasti před tak dávnými věky rozšlápnout trilobita?
Podobně šokujícím obdivěm byl otisk boty v mušlovém vápenci v Nevadě, pocházející z období triasi, kde dokonce můžeme obdivovat opravenou a sešitou podrážku, který způsobil vědcům naprosté zhroucení představ o výskytu člověka na zemi.Jsou totiž staré rovných 160 milionů let. Stejně jako později nalezené otisky obuvy z uhlené sloje ve Fisher Canyonu v Nevadě.Protože uhlí má tu vlasnost, že vše dobře uchová, můžeme na pdrážkách vidět dokonce detailní stopy nití! V tomto případě odhadli geologové stáří otisku "jen" na 15 milionů let.Podle zhákona evoluce se člověk na naší planetě objevil až za dalších 14 milionů let.To byl ovšem naprosto primitivní bytostí, která teprve před 25 000 lety počala nosit na svých nohách něco jako obuv.Komu ale potom nalezené otisky mohly patřit?
Zvláštní otisk podobný podrážkám obuvi užívanou kosmonauty nám připomínají i zesklovatělé stopy staré sto tisíc let z pouště Gobi.A komu asi patřily otisky bosých nohou starých 140 milionů let objevené v Paluxy River v USA.Rovněž několik mil severně od Mount Vernon se prohánělo před něuvěřitelnými 250 miliony lety podobné stvoření.Až na to, že se před 250 miliony lety neměli žít a pohybovat se po Zemi ani savci, ani dinosauři, natož lidské bytosti.Tak v tomto případě byla alespoň vědci použita častá a osvědčená metoda- otisky byly prohlášeny za padělek.Podle vědců nemají padělatelé zřejmě nic jiného na práci, než po nocích pracně vyškrabovat do země či ještě lépe do skalní vrstvy falešné otisky. Zde ale bylo naopak jasně prokázáno, že tyto velké otisky- chodidla měřila 23,75 a šířku měla 10,5cm- pařily opravdu vzpřímeným tvorům lidského druhu.Pravda, tento náš předek byl zřejmě poněkud většího vzrůstu, ale to mu nijak nezabránilo v tom, aby nezamotal hlavu všem Darwinovým příznivcům.
Nálezy lidských šlépějí se ale neomezují jen na souš.Jsou k vidění dokonce i pod vodou.V roce 1954 při snímkování mořského dna u Severního Irska zaregistroval dr.Antony Laughton z Oceánografického ústavu v Londýně v hloubce 4500 metrů něco, na co nebyl připravený:dobře viditelné zkamenělé ostisky lidských nohou!