Elektrické žárovky ve Starém Egyptě
Z jedné strany pak vychází další had, připomínající na první pohled izolovaný kabel. Tato vyobrazení vidíme i na mnoha starých papyrech po celém Egyptě. V Egyptě byl uctíván bůh Thovt, který naučil lidi psát a číst, vynalezl písmo, jazyk a matematiku. Vyznal se i v astronomii a v astrologii. Nám známý zvěrokruh je připisován dodnes tomuto bohu. A hlavně – tento bůh „přinesl lidem světlo.“ Thovt, neboli Dehuti, byl bohem moudrosti a věd. Podle mytologie se narodil ve vzdálené zemi na západě, ve městě ležícím na břehu moře. Jednoho dne se prý slunce v jeho domovině zatemnilo, ale Thovt pomohl ostatním bohům dostat se pryč do jiných zemí. Nepřipomíná nám tento příběh poněkud Platonovu legendu o zániku ostrovní říše Atlantidy? Staří Řekové ho uctívali jako Herma Trismegista - trojmocného Herma. Představy o jeho podobě byly hodně neobvyklé, vždy vystupuje jako pavián nebo pták ibis. O jeho pravé podobě se neví nic. Víme jen tolik, že Thovt disponoval téměř univerzálním věděním. Proto jej uctívali prostí lidé i učení kněží. Tento ve staré říši uctívaný génius své doby byl v určitém smyslu předchůdcem řeckého Prométhea. Dal lidem dar světla- elektřinu! A postaral se také, aby kněží předávali tuto znalost dalším pokolením po další tisíciletí. Jeho hlavní chrám v Hermopoli časem zanikl, ale na mnoha místech po celém Egyptě se dochovaly další památky týkající se tohoto zvláštního boha. Jednou z nich je Hathořin chrám v Dendeře, který je jedinečnou archeologickou památkou. Dendera leží 60 kilometrů severně od proslulého tajuplného střediska Luxoru. Nad úroveň terénu vyčnívají bohužel dnes jen dvě pětiny této úžasné stavby. Pod pouští leží tři podzemní patra o dvanácti kryptách s výborně zachovanými reliéfy nesmírné krásy a hieroglyfickými nápisy. Návštěvníkům je bohužel zpřístupněna v současné době jen jedna z těchto krypt. Jde o celou dokumentaci související s elektřinou, její výrobou a užitím v běžném životě. Na stěnách můžeme obdivovat naprosto konkrétní rytiny: vyobrazení, podobné dnešním žárovkám a znázornění získávání a používání elektrické energie v běžném životě. Největší zásluhu o jejich objevení má bezesporu nejslavnější francouzský egyptolog Auguste Mariette. Reliéfy z Dendery poznal svět jeho zásluhou. Egyptologové je později pojmenovali Hadí desky. Důvod je jasný: had stoupající kolmo vzhůru z lotosového květu byl egyptskými kněžími nazýván světlonoš. Některé výjevy jsou naprosto jednoznačné. Nelze je proto označovat jen jako pouhé symboly. Podstatnou součástí reliéfů je lotosový květ. Podle starých legend se bůh Thovt snesl k zemi právě v květu lotosu. Tento posvátný květ byl v Egyptě a rovněž v Indii, buddhisty dodnes uctíván jako symbol osvícení. Květy lotosu byly jako obětní dary vyhrazeny pouze bohům. Nemají zde ale lotosové květy úplně jinou funkci? Nemohou být objímkami žárovek a jejich stonky kabelovými vodiči? Pokud vše logicky shrneme, dojdeme k závěru, že podzemní krypty v Dendeře jsou tajnými komorami, jejichž obsah byl ve své době jistě znám jen pouze malé hrstce zasvěcených kněží. V dnešní době je přístupná pouze jediná krypta, což je velmi úzký a neosvětlený prostor vysoký 1,12 metru a dlouhý 4,60metru. Na stěnách jsou vyobrazeny udivující reliéfy, zobrazující kněze a jejich pomocníky, operující se záhadnými předměty, propojenými soustavou kabelů. Popisují jakýsi „kult světla“, znázorněný předměty, které velmi silně připomínají dnešní žárovky, o který egyptologové dlouho nejevili zájem. Stěny jsou pokryty texty, které doplňují reliéfy- jde o hieroglyfické znaky, představující, jak archeologové potvrdili, určitý druh kryptického písma, které často kněží používali v zájmu utajení. Je očividné, že tyto prastaré texty i reliéfy představují velmi ojedinělé památky, které pocházejí z nejstaršího období Egypta. Jedním z egyptologů, který se snažil tyto reliéfy prozkoumat a nezalekl se případných obtíží, byl dr. Wolfgang Waitkus. V roce 1991 se odhodlal k nelehkému úkolu a pokusil se tyto unikátní texty přeložit. Jeho závěr byl pro mnoho vědců jistě překvapivý: Wolfgang Waitkus prohlásil, že podle všeho byly na stěnách krypty znázorněny funkční starověké egyptské lampy. „Záhadné ceremoniální předměty v Dendeře by opravdu mohly představovat nějaká druh svítidel.“