Na jižním okraji nehostinné pouště Gobi se nachází záhadná šachta, jejíž existence zneklidňuje mnohé světové badatele.
Právě zde, západně od hlavního města mongolska Hohhotu, odkryli archeologové starobylé město Khar Khota, či jinak řečeno Char-Chota, které bylo pravděpodobně centrem oblasti ve východní části pohoří Ťan –Šan.
Hluboko pod jeho rozvalinami objevil ruský archeolog Pjotr Kuzmič Kozlov (1863-1935) sarkofág. Na jeho víku se skvěl symbol kruhu, rozděleného jakoby svislou čárou.
V něm byla uložena dobře nabalzamovaná a dobře zachovalá těla dvou lidí, podle všech známek zřejmě královského páru. Kdo používal v tak dávné době takový způsob uchování těla po smrti, když nejstarší zmínky o balzamování pocházejí z počátků starověkého Egypta, což je přesně o dva tisíce let později? Záhadné znaky přeškrtnutého kruhu byly nalezeny i na některých darech, určených zřejmě pro nebožtíky.
Stáří hrobu bylo odborníky podle radiokarbonové analýzy zbytků organických látek odhadnuto na 12 000 let. Přišli tito mrtví z hvězd? V případě, že ano, byl by to důkaz dávné mimozemské návštěvy. Tento nález je také zřejmě v jakémsi spojení s ještě daleko senzačnějším světovým objevem.
Poblíže Khar Khoty byla místními kočovníky objevena téměř bezedná propast o hloubce 1850 metrů, jejíž stěny jsou tvořeny namodralým sklem, které připomíná glazuru. Dodnes se všude po poušti povaluje množství zcela zvláštních skel, pocházejících z této šachty. Kde se asi něco takového v 10. století pomezí mongolsko- čínské hranice vzalo?
Podle místních pověstí sjel kdysi z nebe před dávnými věky blesk, který vytvořil tuto hlubokou šachtu. Ovšem, má to háček: podle vědců by žádný druh blesku nebyl schopný vytvořit šachtu hlubokou dva kilometry a navíc vytvořit její sklovitý povrch. Něco takového ale dokáže výbuch jaderné bomby.
Když Američané odpálili dne 13. září roku 1957 v Nevadě pokusný podzemní výbuch, nechali vytesat ve skále otvor kulovitého tvaru o průměru 40 metrů. Když byla bomba odpálena a vybuchla, odvážili se do této jeskyně specialisté oblečení do speciálních obleků podívat teprve po 4 letech.
To, co uviděli, bylo naprosto nepředstavitelné: V nesmírném žáru při působení obrovského tlaku výbuchu se zdejší hornina zcela roztavila a stěny pokryly sklovité krystaly, které byly naprosto totožné s těmi, které můžeme vidět v šachtě poblíže Khar Khoty!
V současnosti není žádný z odborníků schopen vysvětlit, jak se do šachty glazované střepy připomínající sklo dostaly. Navíc při kontaktu střepů se slunečními paprsky se prý každý úlomek pálí předměty v okolí, jako by byl obdobou malého laseru.
Jak je možné, že toto sklo má takové schopnosti? Fantastické nálezy v Char- chotu mohou být důkazem o zdejší vyspělé civilizaci v minulosti. Další teorie hovoří o možnosti, že vstupní brány do legendární podzemní říše Agharty, což je hypotetická rozsáhlá podzemní říše obývaná inteligentními bytostmi, se mají údajně nacházet právě na území Mongolska a Číny. Český záhadolog Ivan Mackerle o těchto vstupech do bájné Agharty tvrdí, že:
„Vstupní brány často ústí v propastech a jeskyních, nebo dokonce ve sklepeních některých mongolských klášterů. Jsou však pečlivě zamaskovány a střeženy, aby se tam nikdo nepovolaný nedostal.“