12. leden 2014 | 17.57 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Obelisky lidé v dávné minulosti vztyčovali po tisíciletí jako symboly bohů. Tyto kamenné bodce, které po tisíciletí fascinovaly příslušníky mnoha národů a říší, se zdají zavrtávat do oblohy. Byly zhotovovány z kamene, protože tento materiál přetrval věky -a byl rovněž spojován s bohy.
Přestože nás vědci a také archeologové nestále krmí směšnou pohádkou „o souvislosti obelisků s falickými symboly,“ je jisté, že tyto tak pracně zhotovené artefakty musely mít své pradávné technické vzory. S těmito tajemnými kamennými výtvory se setkáváme v Egyptě, ale i ve vzdáleném Tichomoří na ostrově Celebesu, narážíme na ně v Indii a ve Francii.
Napadá nás, proč vlastně tehdejší kameníci vylamovali z tvrdé skály tyto kamenné jehly a pak je přepravovali daleko rozpálenou pouští a na vorech po rozbouřených řekách tisíce kilometrů až na místo určení? Řekové používali slovo „obeliskos“ pro označení kamenných pilířů, protože slovo „obelos“ značí oštěp, kopí, bodec, špičatý sloup, či rožeň, kdežto arabští kronikáři označovali obelisky slovem „misallat fir aun,“ neboli „velká faraona jehla“.
Staroegyptské slovo, které bylo symbolem obelisku, znělo: “thn“(techenj, a znamenalo kdysi doslova: „poranit oko, zřítelnici, či zranit nebesa“). V nápise o faraonovi Pepim I.,( zhruba2268 – 2228 př. n. l.) hovoří jasně:
„Král Pepi je jediný, kdo patří k oběma obeliskům boha Ré, které jsou na Zemi.“Podle archeologů je pojem „thn“ je v tomto nápise vyjádřen obrazem trkajícího býka, protože obelisky byly pojmenovány na základě trkání do oblohy. To samé vyjadřuje i řecké slovo óbeliskos - mohutný kamenný oštěp, který stejně jako býk probodává oblohu.
Zajímavé je, že stejný tvar má i „sluneční bárka boha Ré“, na které se tento bůh pohyboval po obloze. Navíc býk měl v egyptské kultuře své posvátné místo. Také v celém středomoří- v oblasti sahající od Kréty až po Ibérii- byl býk představitelem nebeských sil. Egyptolog K. Martin odvozuje „thn“ od slovesa „hnj“, což znamená snášet se k zemi“. V tom případě existují hned dvě možnosti výkladu:
1. obelisk se posuzuje jako symbolický jazykový výraz pro proud milosti seslaný z nebes na Zemi. Jeho směřování k obloze, ke Slunci, a jeho zpětné proudění na Zem symbolizuje vzájemné působení Země a nebes, které bylo nezbytné k tomu, aby země prospívala, za což byl odpovědný král.
2. Můžeme ale uvažovat i o souvislosti s reálně pozorovaným jevem- kosmickou lodí, která zvolna přistávala po letu z nebes na Zemi. Obelisk vystihoval skutečnost, že neznámý objekt měl podobu rakety.
O několik století později se v Nové říši (asi 1550-1080 př. n. l.) ustálil výraz pro obelisk „mn“-což znamená „zůstat“ a „mnv“(menu)s významem „pomník“. Je tedy možné, že se později obelisky vztyčovaly jako nepomíjející vzpomínka na nějakou mimořádnou událost, která se udála v minulosti. Ve staroegyptských textech se dozvídáme, že Egypťané odvozovali tvar obelisku,(či jeho části) od slova „bnbn“, neboli „benben“, které se nám dochovalo v hieroglyfické podobě. Stejně jako u písma čínského, byl původní předlohou obrázek reálného předmětu, j jako například pyramida- ta byla znázorňována trojúhelníkem.
Samotný benben, jehož kopiemi se zřejmě později obelisky staly, je obestřen dodnes hned celou řadou záhad. Podle egyptské tradice se tento objekt dostal na naši planetu z vesmíru. Nacházel se v něm bůh Re, který v něm sestoupil k lidem a stal se nejvyšším bohem a také vládcem celého Egypta. Je tedy očividné, že historie tajemného benbenu sahá velmi daleko do minulosti, někdy až do prvních tří dynastií Staré říše- tedy do roku 2900-2400 př. n. l, ale někteří egyptologové tvrdí, že zmínky o benbenu jsou ještě starší.
Nejstarší svědectví pocházejí dokonce z páté a šesté dynastie, tedy z let 2290 až 2268. Zde, na jednom z náhrobních nápisů, byla objevena dvojice velkých obelisků, přepravovaných do Heliopole, vzdálené dvacet pět kilometrů od starobylého hlavního města egyptské říše Memfidy.
Město Heliopolis bylo v té době věhlasným střediskem vzdělanosti. Právě zde prý byl benben přechováván v budově, která se nazývala „h.tbnbn“- (hut- benben)- tedy v překladu „ Dům benbenu“. Podle archeologů byly všechny pozdější svatyně boha Slunce ve Staré říši kopiemi tohoto nejstaršího kultovního místa. Ze staroegyptské pověsti se dozvídáme, že záhadný kámen střežily v Domě benbenu dvě specializované skupiny bohů. Čtyři bohové byli „ nositelé tajemství“ a hlídali benben uvnitř budovy, dalších osm bohů pak drželo stráž před domem.
V druhé staroegyptské sluneční svatyni v Abú Gurabu, kterou nechal vybudovat faraon Nevoserre, stál obelisk na uměle navršeném kamenném pahorku - a vypadal jako raketa Saturn těsně před startem z Kennedyho mysu. Další pátrání po pískem zavátých slunečních svatyních by mohlo přinést v budoucnosti cenné informace.
Podle laboratorních výzkumů prováděných v poslední době se ukazuje, že obelisky nebyly zhotovovány z kamene nikoliv pouhou náhodou. Stejně jako prapůvodní megalitické stavby a monolity z doby kamenné, jako jsou například menhiry, byly i obelisky výborným vodičem zemské energie, která proudí v zemi v pravidelných liniích, nazývaných Ley- lines.
Naši předkové rozhodně museli vědět, že právě na průsečících těchto linií se energie Země znásobuje. Víme také, že ji dovedli využívat, jen dosud nevíme, k jakým účelům.
Zpět na hlavní stranu blogu
