Atlantida- jedno z možných řešení-Kréta

Mnozí archeologové se domnívají, že se Platonův popis Atlantidy vztahuje na krétskou minojskou kulturu. Například irský autor K. T. Frost, který je pevně přesvědčený, že báje o Atlantidě je v podstatě egyptská vzpomínka na ostrov Kréta v době bronzové.

Jsou tu totiž některé záchytné body, které by nasvědčovaly tomu, že by mohla být tato hypotéza pravdivá. Ostrov Santorin ve Středozemním moři mohl být zbytkem velkého kulatého ostrova, tak jak ho popsal Platon.

Je tu například fakt, že minojská kultura (nazývaná podle slavného krále Mínoa) byla ve své době velmi pokročilá, ba moderní. Ve městě byly totiž vodovody a další luxusní vymoženosti běžnou záležitostí.

Také zde existuje spojitost mezi popisem Platona uvedeným v jeho zprávě a minojskou kulturou, zvláště pak spojitost mezi královským honem na býka v Atlantidě a uctíváním býka na Krétě.

O kultech býka víme, že byly velmi rozšířené již od starší doby kamenné u starých středomořských kultur Kréty, Egypta, severní Afriky a Ibérie.  Ale samotný býčí kult nelze považovat ještě za důkaz.

         V první polovině druhého tisíciletí ovládala Kréta - díky silnému loďstvu - celé Egejské moře. Výbuch sopky Théra kolem roku 1525 př. n. l. její rozmach ukončil.

Známá badatelka Jenifer Westwoodová shrnuje tato fakta takto:
       " Sopka Théra vybuchla třikrát, přičemž třetí erupce byla provázena mocným hřměním, které bylo slyšet až do vzdálenosti tří tisíc kilometrů. Podle některých odhadů byla tato erupce čtyřikrát silnější než v roce 1883 výbuch vulkánu Krakatoa, ležícího mezi Sumatrou a Jávou, který byl slyšet až do Austrálie. Théra pohřbila ostrov pod vrstvou popela vysokou až třicet metrů a neušetřila ani hlavní město."Nakonec celou civilizaci spláchly mořské vlny, které dokonaly dílo zkázy.

 Ačkoliv tato "Krétská teorie" zní věrohodně, a v některých bodech celkem přijatelně, nemohla ale Atlantida klesnout do moře v této oblasti - na rozdíl od Atlantidy totiž vyčnívá ostrov Kréta nad mořskou hladinu dodnes, k radosti příchozích turistů.

Navíc Minójská kultura podle archeologických vykopávek přežila výbuch sopky Théry o padesát let. Co se týká Knóssu, dokonce o sto let. Originální příběh o Atlantidě vyprávěný egyptskými kněžími se tak nemůže vztahovat k výbuchu sopky Théry, protože tento ostrov výbuch nezničil.

Je možné, že by se snad tehdy Platon mýlil, nebo že by dokonce záměrně lhal? Historik starověku z Dublinu John Victor, který vydal v roce 1969 knihu Atlantis, legenda a skutečnosti, ale věří, že zpráva o Atlantidě je pravdivá a že nelze pochybovat o strašlivé katastrofě, která tento kvetoucí ostrov zahubila.

V poslední době je horkým kandidátem na možnost existence Atlantidy  Tartessos, který byl ve starověku prvním obchodním městem a zároveň i nejstarším kulturním centrem na západě.

Nacházela se snad v Tartessu opravdu kdysi legendární královská říše? Narazili jsme konečně na řešení této dvoutisícileté hádanky?