Sluneční chrám v Konaraku a produkty bohů
4. leden 2014 | 14.39 |
Podivná monstra byla zobrazována i v jiných částech světa. V mnoha prastarých indických svatých knihách nacházíme zcela totožná líčení. Zářným příkladem je chrám v Konaraku, postavený kolem roku 1250 n. l.
Podle prastaré legendy zde kdysi sestoupil z vesmíru na Zemi „bůh v nebeském voze,“- a proto prý zde bylo toto vozidlo zvěčněno do kamene.
Jedná se skutečně o obří monumentální stavbu, stojící uprostřed pustiny. Má být věrným zobrazením mytického vozu slunečního boha Suryi, jedoucím na dvanácti párech kol, který táhne sedm koní. Kamenná kola mají průměr tři metry a na nespočetných tajemných reliéfech jsou velmi plasticky vyobrazeny nejrůznější erotické motivy a sexuální variace.
Mimo tyto jistě zajímavé a turisty vyhledávané plastiky zde ale můžeme obdivovat také podivná monstra a tvory, kteří viditelně nemohli rozhodně vzniknout cestou pozvolné evoluce.
Další lokalistou, opředenou dosud závojem tajemství, je Mahábalipuram, který leží přímo u moře. V této ospalé rybářské vesnici stojí stovky let zapomenuté chrámy, které byly kdysi vytesány přímo do skal. Právě tady se nachází největší plochý reliéf na světě, o jehož významu vědci stále vedou spory. Na reliéfu, o kterém se jako první zmínil spisovatel Erich von Däniken, je prý znázorněno „Sestoupení Gangy z nebes.“
Podle jiných jde ale o zachycení hrdiny eposu Mahábhárata Ardžunu při pokání, které mělo přimět bohy, aby mu poskytli své zbraně, které svými účinky velmi připomínají nasazení laserových paprsků, či atomových bomb.
V obrazech označených jako „bohové“ a „ bájeslovné bytosti“ však každý neodborník snadno rozezná podivné zrůdy, které sotva vznikly jen díky pouhé fantazii - nebo ještě hůře jako důsledek nešikovnosti tehdejších mistrů kameníků.
O jejich dovednosti svědčí naopak velmi realistické zachycení slonů, kteří jsou opravdu tak unikátním dílem, že se při pohledu na ně zdejším návštěvníkům zdá, že každým okamžikem obživnou a opustí své stanoviště na skalní stěně.
Kreatury, které zde před sebou vidíme, mohly ale vzniknout snad jen v jakýchsi příšerných laboratořích, kde se genetickými zásahy podařilo vytvořit neskutečné zrůdy, které se nikde v přírodě nevyskytují.
Mohly je snad stvořit před tisíci lety nebeské bytosti, jejichž létající stroje zpodobňují stovky chrámů, reliéfů vytesaných do skal a o nichž hovoří dávné indické eposy?