Bohové nebo mimozemské bytosti?
Bohové, kouzelníci nebo mimozemské bytosti?
S vyobrazením bytostí, které mají na hlavách podivné helmy či antény, se setkáváme na všech kontinentech. Věda má pro podobné případy vždy pohotově nějaké to rozumné vysvětlení: Zřejmě se jedná o "božstvo" či "kouzelníky v rituálních maskách!" To většinou nikdy nezklame.
Sem patří například všem záhadologům a příznivcům UFO dobře známý a mnohokrát již zpodobňovaný Velký marťanský bůh ze saharského Sefaru, o němž se odborníci vyjádřili jako o " kouzelníkovi, který má na obličeji rituální masku", dále rytina Boha z Tasílí v Alžírsku z doby 6000 př. n. l. znázorňující jednoznačně bytost ve skafandru a na jednom obrázku vidíme i létající disk, "Mytická postava" z Kazachstánu a také dvojice "Bratří blesku" z australského Dalamere, kteří ovšem spíše než božstva daleko více připomínají postavy v astronautických kombinézách.
Pozoruhodní jsou i takzvaní "Vznášející se válečníci"z italské jeskyně Val Camonica, kteří mají na hlavách jakési přilby, pocházející z doby 7000 let př. n. l., bytosti se svatozáří okolo hlavy na kresbách v pohoří Toro Muerto, zvláštní a cizorodě působící postavy záhadných Wandjin z Austrálie nebo "Sluneční božstvo" z Uzbekistánu. Ještě starší jsou kresby nacházené v Britské Kolumbii, v Pyrenejích či v Kalifornii, jejichž datování se pohybuje okolo 13 000 až 10 500 let.
V roce 1957 byly v Číně u ostrova Jotuo poblíže místního jezera Tung- tching odkryty reliéfy, vyryté do stěn zdejších žulových skal. Lze na nich rozeznat lidem podobné postavy, vznášející se na válcových předmětech vzhůru k obloze. Jejich obleky, které připomínají skafandry pro potápěče, jsou v oblasti obličeje vybaveny podivnými hadicemi či choboty. Že by se jednalo o součást dýchacího přístroje?
Profesor Čchi - Pchen –laj, který spolu se svým týmem prováděl na ostrově Jotuo archeologické vykopávky, se rozhodl uskutečnit průzkum zdejších dosud neprobádaných jeskyní ukrytých pod hladinou jezera. V třicetimetrové hloubce uviděli potápěči labyrint chodeb, které směřovaly kamsi do nitra žulových útesů. Na stěnách pokrytých neznámou glazurou objevili výzkumníci výjevy, jejichž stáří bylo odhadnuto na čtyřicet pět tisíc let. Přesto jsou všechny zde vyobrazené postavy oblečeny po moderním způsobu. Mají na sobě bundy a kalhoty a míří rovněž moderně vypadajícími zbraněmi na divokou zvěř ze stroje, jenž se vznáší ve vzduchu!
Že nejde jen o alegorické ztvárnění výjevu ze života tehdejších všemocných bohů je jasně poznat z toho, že poblíž jsou nakresleny s obdivuhodnou věrohodností další figury, zpodobňující domorodce, lovící zvěř pomocí primitivních foukaček. Není bez zajímavosti, že tu najdeme i soustavu koulí, silně připomínající naší sluneční soustavu, přičemž třetí a čtvrtá koule jsou navíc pojeny čárou.
Pozadu ve výskytu nepatřičných obrázků a sošek nezůstává ani Jemen, Chile, Jáva, Čína, Tunis, Aljaška. Chlubit se jimi může i Jižní Amerika, kde má většina soch boha Tlaloca ryze současný výraz. Na hlavě jako by měl tento bůh něco jako leteckou či svářečskou kuklu, splývající až na ramena, na rukou má vysoké pevné rukavice a hruď kryje pevná rouška. Hlavně ale nesmíme zapomenout na brýle! Jsou opět výrazné a veliké. Navlas stejné brýle vidíme i na řadě reliéfů v Chichén Itzá. Tady jde přímo o ukázkovou přehlídku obrýlených pilotů.
Také v muzeu v Palenqe mají vystaveno několik velmi pozoruhodných velkých kamenných hlav ozdobených nám již dobře známými, mohutnými brýlemi. Soška " Starého boha", jak zní jeho oficiální název, vykopaného v Loma Larca v Oaxace, má na nose posazené brýle přímo klasického a moderního vzhledu.
Jak je možné, že tyto tisíc let staré sošky používají brýle jako by nic, když byla tato pomůcka na zlepšení zraku známá v naší epoše teprve od 16. století? Tuto důležitou otázku přechází experti na historii mlčením, stejně jako fakt, že pro tyto sošky by měla být spíše typická andělská křídla, či něco podobného, proč jsou ale u všech všudy, v tomto případě poznávacím znakem bohů právě tyto obrovité brýle?
Spisovatel a záhadolog Zecharia Sitchin si, jako jediný, všiml skutečnosti, že tyto zvláštní brýle mají zřejmě úplně jinou funkci, než dioptrickou. Většinou jsou totiž spojovány se podivnými zahnutými holemi, které prý bohové a nebešťané používali jako zbraně. Nemohlo by jít o kombinaci laserové pušky, které dnes patří k výzbroji americké armády a ke kterým vojáci musí mít i ochranné brýle, chránící jejich zrak před poškozením?
V Mexiku, v malebné mexické vysočině, v nadmořské výšce 400 metrů nad údolím Oaxaca, se rozkládají ruiny dávného města Monte Albána, volně přeloženo Jaguářího vrcholku. Toto jméno mu dali již staří Olmékové, kteří je osídlili jako první. Toto tajemné město bylo kdysi jedním z nejvelkolepějších ze všech tehdy existujících předkolumbovských kultur. Na ploše čtyřiceti čtverečních kilometrů tu najdeme rozlehlé paláce, chrámy, pohřební komory a opevnění.
Právě zde, dne 9. ledna roku 1932 vstoupil archeolog Alfonso Caso do hrobu číslo 7. a odkryl poklad Mixtéků, který je srovnávaný, co do důležitosti, s objevem Tutanchámonovy hrobky v Egyptě. Stěny hrobů číslo 104 a 105 jsou pokryty od shora dolů malbami, o nichž historikové tvrdí rovněž, že jde o zpodobnění bohů.
Mohla by to být pravda, většina postav na obrázcích má lidské rysy a tradiční úbor. Uprostřed však stojí malá, téměř groteskně se sem nehodící postava podivuhodného, člověku vzdáleně se podobajícího tvora. Z jeho hlavy nevidíme téměř nic, jelikož vězí v helmě, připomínající helmu kosmonautů. Z průsvitného hledí na nás zírají obrovské černé oči ve tvaru kapek. Z obou stran této podivné přilby vychází složitá souprava hadic, propojená s jakýmsi hranatým zásobníkem, či nádrží kyslíku na zádech. Celá bytost v nás evokuje ze všeho nejvíce ilustraci ze současného vědecko-fantastického románu.
Vědci podobná vyobrazení vysvětlují jako Neznámé božstvo v obřadním rouchu, trubice pak má být jakýmsi symbolickým zobrazením míchy. Pokud selže toto vysvětlení, je možné použít jiné, které počítá s požitím halucinogenů, či jiných omamných látek, které ovlivnily tehdejší umělce. Jiná hypotéza, taktéž již v takových sporných případech mnohokrát osvědčená tvrdí, že tu máme před sebou "obraz mučených poražených nepřítel, či ještě lépe, jedinců poškozených chorobou, zdegenerovaných a vykazujících zrůdné abnormality."
Co když ale opravdu šlo o vyjádření vlastního prožitku? Mohli se obyvatelé Monte Albana setkat kdysi v dávnověku s návštěvníky jiných světů? Jak si máme jinak vysvětlit fakt, že v nedaleké Oaxace bylo o něco později nalezeno množství sošek velmi podobného vzhledu, které jsou dnes vystaveny v muzeu v Pueble?