rubriky:

přihlášení

návštěvní kniha

archiv článků:

Podivný osud magistra Kellyho

0pt;font-family:"Cambria","serif"; mso-ascii-theme-font:major-latin;mso-hansi-theme-font:major-latin">Do služeb Johna Dee vstoupil Kelly v roce 1582. Edward Kelly byl fascinující i svým vzhledem:Byl vysoké a štíhlé postavy, měl plnovous a jeho chloubou byly husté dlouhé vlasy, které mu zakrývaly chybějící uši. – působil jako černokněžník.

Dlouhé vlasy mu zakrývaly chybějící uši. Jeho první pokus uskutečněný před císařem dopadl skvěle, protože pomocí své speciální rtuti prý dokázal proměnit libovolný kov v čisté zlato.

          John Dee prý vlastnil kouzelné černé, neboli zemní zrcadlo, díky němuž mohl informovat císaře o tom, co právě dělají jeho dvořané. Dalším jeho velkým obdivovatelem alchymie byl Vilém z Rožmberka, kterého ho prý Edward Kelly vyléčil z těžké choroby a tak Johne Dee a samozřejmě také i Edward Kelley rychle zbohatli.  

           Kelly si koupil si několik domů v Jílovém u Prahy, k nimž mu ještě Rožmberk daroval devět vesnic.  Zde se snažil vyrobit pro císaře Rudolfa II. Elixír mládí. Další dva domy získal Kelly v Praze. John Dee se vrátil do Anglie, kde roku 1608 zemřel zcela zapomenut.

V roce 1589 byl přijat do české stavovské obce. Ke svému jménu také připojil přídomek "z Imany" a stal se císařským radou. V roce 1590 už vlastnil tvrz Hrádek, mlýn, pivovar a dvanáct domů.

V té době se oženil s krajankou Johanou Westonovou, vdovou z Mostu. Byla to prý láska na první pohled. V Praze spolu pak obývali Faustův dům na jižní straně Dobytčího trhu. Zde se jim také narodil syn Jan Adam Kelly.

          Všechny své výsady ale bohužel pozbyl díky tragickému souboji, v němž koncem dubna 1591 zabil císařova oblíbence - vysokého dvorního úředníka Jiřího Hunklera.

          Souboje byly v té době přísně zakázány, a proto se Kelly se snažil před císařovým hněvem ukrýt na panství Viléma z Rožmberka, ale v Soběslavi byl dopaden a odvezen do vězení na hradě Křivoklátě. Vězení nebylo nijak přísné a Kelly mohl pokračovat ve svém alchymistickém bádání.

          Přesto se po třech letech pokusil o útěk, v noci spustil po provaze z věže do hradního příkopu. Provaz se však přetrhl, Kelly se zřítil na skálu a zlomil si ošklivě nohu, o kterou přišel a byl nucen používat dřevěnou protézu.

           Po nějaké době ho císař omilostnil a umožnil mu pokračovat v pokusech. Koncem

roku 1596 se ale Kelly znovu ocitl ve vězení, tentokrát pro dluhy.

          Byl proto vězněn na mosteckém hradě Hněvíně, kde během dvou let svého pobytu dokončil své velkolepé dílo s názvem "Tractus de lapide philosophorum", neboli "Pojednání o kameni mudrců", které věnoval císaři a doufal, že ho císař propustí z vězení.

          Císař se však neobměkčil a tak se Kelly rozhodl utéci podruhé. Provaz, který potřeboval ke svému útěku, mu přinesla jeho žena Johana.  Po něm se v noci spustil tajně do hradního příkopu, kde na něho již čekala jeho žena a sluha s koňmi.

          Bohužel se provaz přetrhl, Kelly spadl do hlubokého příkopu a těžce se zranil. Přišel i o druhou nohu. Hejtman hradu Baltazar ihned vypravil za císaře posla, aby mu sdělil, co se stalo.

          Rudolf II. se nakonec smiloval a udělil Edwardu Kellymu milost a vrátil mu i jeho jmění. Nesměl se však vrátit již domů do Anglie. V té době trpěl Kelly ale velkými bolestmi a nakonec na následky svého druhého zranění zemřel.

          Před svou smrtí prý proklel tento slavný anglický učenec město Most i hrad Hněvín touto kletbou:

          "Ať se město Most i hrad Hněvín propadne do země!"

           Podle některých pramenů však Kelly spáchal sebevraždu roku 1597, když požil jed, který mu do vězení propašovala jeho manželka Johana, protože se nedokázal smířit se svým zmrzačením.

           Přední britský znalec rudolfínské doby Robert J. W. Evans ale podle některých okolností zastává názor, že Edward Kelly nezemřel, ale že prokazatelně žil ještě po roce 1600, dokonce prý byl spatřen ještě roku 1642! Mohl snad najít Kelly nějaký způsob, jak uniknout smrti?

          V každém případě neexistují žádné zprávy očitých svědků o jeho smrti a nikdo také neví, kde je pohřbeno jeho tělo, takže i jeho skon zůstává záhadou.

            Říká se však, že Kelley byl pohřben v jeskyni na úpatí kopce, kde se stojí hrad Hněvín. Tato jeskyně měla být zavalena kamenem a na něj byla údajně vytesána židovská hvězda.

          Spis o kameni mudrců, který měl dokončit na hradě Hněvíně, je dnes uložen muzeu v dánské Kodani a duch magistra Kellyho má být po mnoho staletí zaklet na hradě Hněvíně.

Zpět na hlavní stranu blogu