Kdo by z nás neznal tajuplného a bájného Golema? Všichni jsme ho již jistě někdy na vlastní oči viděli ve slavné pohádce "Císařův pekař". Slovo "Golem" znamená totiž v hebrejštině "oživená bytost."
Podle nalezeného spisu s názvem Nifloes Maharal neboli česky Zázraky Maharala, měl být tvůrcem skutečného Golema v roce 1580 Jehuda ben Becalel,(asi 1520-1609), známý také jako rabbi Löw nebo Maharal, proslulý svou neobyčejnou moudrostí.
Tehdy spolu s několika žáky a s pomocí kabaly, dávné židovské mystiky, vytvořili umělou bytost z hlíny, které dali jméno Golem.
Tento Golem však nebyl obrovským nemotorným panákem, jakým byl jeho filmový kolega, ale byla to postava, která se po zázračném oživení pomocí kouzel proměnila v člověka z masa a kostí, který byl - němý a poněkud neohrabaný.
Také neměl v čele ukrytý důlek pro kuličku- šém. Ten mu vložil sepsaný na pergamenu rabbi Low do úst.
0001pt;"> Jeho úkolem bylo zpočátku chránit utiskované židy bydlící na Židovském Městě před útoky křesťanů později vykonávat různé práce. V roce 1909 vydal spis ZázrakyMaharala ve Varšavě polský židovský rabín Judel Rosenberg.
Ten tvrdí, že jde o přepis originálního hebrejského textu, který sepsal žák rabího Lowa Izák Katz, který byl i zároveň i jeho zetěm. Je tedy jisté, že rabbi Löw byl historicky doloženou osobností, jeho náhrobek se dodnes nachází na starém židovském hřbitově na Josefově.
Na něm můžeme vidět lva a hrozen vína, které patřily do jeho erbu, ale také podivuhodný nápis v hebrejštině. Podle některých badatelů je právě v něm zašifrována formule na oživení Golema.
Otázkou však zůstává, zda jde v Případě knihy Zázraky Maharala opravdu o opis původního a pravdivého textu, nebo zda napsal Rosenberg svou knihu jen na základě dávné legendy.
V této knize se píše, že hliněného Golema bylo možné probouzet k životu pomocí zázračného šému. Když se ale stal Golem divokým a nedal se zvládnout, rabbi Low mu roku 1593 odebral šém. Kam se ale pak Golem poděl a jaké byly jeho další osudy, je dosud záhadou.
Český badatel, cestovatel a záhadolog Ivan Mackerle se zabýval hledáním Golema již přes 30 let. V rozhovoru pro časopis Enigma uvedl:
"Podle mých výzkumů vede stopa golemova těla na tři pražská místa. První je starý židovský hřbitov, kam mohl být umístěn v roce 1883 při vyklízení půdy Staronové synagogy.
Méně pravděpodobná lokalita číslo dvě zahrnuje částečně zaniklý židovský hřbitov u žižkovského televizního vysílače, tedy na bývalém Šibeničním vrchu, kam ho prý kdysi odváží pražský Žid Asher Balbierer. Třetí a nejnovější indicie vede do ulice U milosrdných. Na půdě staronové synagogy, o které se nestále mluví, už rozhodně není."
V Zázracích Maharala se píše o golemově konci doslova toto:
"Všichni jsme vystoupili na půdu Staronové synagogy. Sluha Abrahám Chájim šel napřed se dvěma hořícími svícemi. Tři muži pak dokonali dílo zkázy, golemovo zničení."
Podle dalšího pokračování staré legendy pak Jehuda ben Becalel přísně zakázal vstupovat na půdu Staronové synagogy a aby ho nikdo nemohl překročit, nařídil dokonce strhnout schodiště.
Při hledání Golema se ve 20. století podařilo podívat se na tajemnou půdu jen dvěma lidem: prvním z nich byl židovský novinář Egon Erwin Kisch, kterého příběh golema také velmi zajímal.
Podle informací z článku, který Kisch uveřejnil v příloze novin s názvem Prager Tagblatt dne 12. 9. 1920, se Golemova zničení zúčastnil mimo jiné i sluha rabího Löwa Abrahám Chájím, který spolu se svými příbuznými golema posléze převezl do sklepa v Pražské Pinkasově synagoze.
Odtud pak prý jeho další cesta pokračuje do podzemních prostor domu v bývalé Cikánské uličce, který patřil pražskému Židovi Asheru Balbiererovi. Nakonec prý Golem skončil svou pouť na hřbitově na pražském Šibeničním vrchu.
O povolení do Staronové synagogy žádali filmaři, novináři i různí badatelé, ale bezvýsledně. "Ten, kdo se tam odváží vstoupit, na místě zemře," říkávali Židé.
Skutečně, jak o tom píše Kronika královské Prahy, když starosta obce pověřil jakéhosi stavitele, aby budovu opravil, zřítil se stavitel i s pomocníky se střechy. Rovněž roku 1883 zde zemřel pokrývač jménem Vondrejc.
O více než 60 let později, než Kisch, vstoupil na půdu ve Staronové synagoze Ivan Mackerle spolu se svými spolupracovníky, který zde provedl průzkum pomocí geologického radaru. Ani přes veškerou snahu a moderní vybavení se jim však bájného Golema nalézt nepodařilo.
Ivan Mackerle se však nevzdával. Při svém dalším bádání objevil v pražských archivech záznam, že některé věci z půdy Staronové synagogy byly v roce 1883 odneseny na starý židovský hřbitov na Josefově. Mohl být mezi vyklízenými věcmi i Golem?
Pátrání po Golemovi není stále ještě u konce. V roce 1999 Ivana Mackerleho kontaktoval Indonésan Teddy Sunardi, který studoval na právnické fakultě na pražské Karlově universitě a jehož matka je Češka.
Tento mladík měl odmalička podivné sny, ve kterých viděl náměstí a úzké, spletité uličky jakéhosi starého evropského města.
Jaký byl údiv jeho matky, když v nákresu, zhotoveném podle synových pokynů, poznala Staroměstské náměstí a jiná pražská místa, především staré pražské Židovské Město ještě před jeho rekonstrukcí, která proběhla na konci 19. století.
Student, který tato místa nikdy na fotografiích neviděl a který své dětství strávil v daleké Indonésii, zná tato místa z nějakého záhadného důvodu více než podrobně.
Zajímavé je, že Teddy Sunardi mimo jiné také tvrdil, že mu ve snu prozradil bývalý pražský rabín Jakub Šmiles (1570-1634), že Golemovo tělo leží v domě na pražském Josefově.
Za 60 dní prý právě tam má zemřít nějaký člověk. Podivuhodné je, že se tato zlá předpověď vyplní - přesně dne 31. července 1999 v domě číslo 849/6 v ulici U Milosrdných. Proto zde Mackerleho tým v rámci natáčení televizního seriálu o českých záhadách za pomoci geologického radaru opět provede průzkum.
Přestože ani zde nebylo jejich snažení korunováno úspěchem, jsou všichni překvapeni přímo neuvěřitelnou náhodou: tento dům stojí jen několik metrů od bývalé Cikánské uličky, kterou popisoval Kisch.
Hledání golema tedy může pokračovat dál.
Je možné, že tento legendární výtvor geniálního rabbiho Löwa stále čeká tiše někde poblíž na své objevení...