Žije dosud v mořských hlubinách Kraken?
Žije dosud v nekonečných mořských hlubinách bájný Kraken?
V severské oblasti mezi Norskem a Islandem vždy kolovaly pověsti o strašlivém Krakenovi. Šlo o obrovskou nestvůru s chapadly, která žila v největších mořských hlubinách a útočila na lodě a stahovala je do hlubin.
Mohlo jít tedy o nějakou velkou chobotnici, jak se domnívají někteří vědci? Je zajímavé, že tehdejší námořníci znali velmi dobře chobotnice a sépie, bájného Krakena však označovali jako " jiné zvíře o velikosti plovoucího ostrova."
Občas prý Kraken vylézal dokonce i na břeh a po svém návratu do hlubin vyvolával gigantický vodní vír, který stáhl s sebou na dno moře všechno živé nacházející se v tu chvíli na vodní hladině včetně velkých lodí.
Mohlo být toto zvíře opravdu skutečné? V poslední době se ukazuje, že by i tato legenda, stejně jako mnoho ostatních mohla mít nějaké pravdivé jádro.
Roku 1997 zachytili totiž vědci z úřadu NOAA na svých podmořských přístrojích podivný zvuk, nazývaný dnes oficiálně "Bloop."
Dokonalé přístroje, které ho poprvé zaslechly, byly vyrobeny v době studené války, aby naslouchaly podmořským sovětským ponorkám.V 90. letech tyto aparáty sice přestaly být využívány k vojenským účelům, ale o to více zaujaly mořské biology a geology.
Základem těchto přístrojů jsou silné mikrofony, umístěné hluboko v oceánu. Jsou ponořeny právě v takové hloubce, aby studená voda a vysoký tlak nesly zvuk co nejdál. Dnes slouží proto k mírovým účelům: pomocí nich sledují mořští badatelé migrace stád velryb, podmořská zemětřesení i ničení ledovců.
Podle všech známek pocházel tajemný zvuk, který vědci zachytili, od nějakého zvířete – pak by ale ten tvor musel být dlouhý stovky metrů. Jedním z nejlepších vysvětlení by byla existence obří krakatice.
Tito hlavonožci žijí v hlubinách, které se člověku stále ještě nedaří úplně prozkoumat, díky tvaru těla unikají našim přístrojům a podle některých biologů jsou i velmi inteligentní.
Nejdelší dosud zdokumentovaná krakatice měřila asi 15 metrů, ale objevují se nepřímá svědectví o mnohem větších kusech. Například na kůži ulovených vorvaňů byly objevené stopy po chapadlech, jejichž majitel musel měřit nejméně 60 metrů.
Tvor, který vydal nevysvětlitelně silný zvuk s kolísající a stoupající frekvencí připomínající písně keporkaků, který vědci zachytili, musel podle všech ukazatelů být však dlouhý stovky metrů.
Tato hypotéza má i další podstatnou vadu: žádný druh hlavonožce nemá orgán, který by vydával takové zvuky. Zřejmě také proto není tato záhada dodnes vyřešená.