Miliony let staré stopy promluvily
Miliony let staré stopy promluvily
Nevíme také, jak si máme vysvětlit fakt, že přímo před sebou vidíme naprosto hmatatelný důkaz existence lidského druhu žijícího zjevně v době, kdy se žádný takový tvor vlastně neměl ještě vůbec vyskytovat, jako je tomu v případě lidských stop, které nacházíme ve vrstvách z doby křídy a karbonu, které na nás vykukují na místech, jako jsou Texas, Virgínie, Pensylvánie, Kentucky, Missury a Illinois v USA.
Komu asi patřily lidské stopy, otištěné ve vulkanickém popelu, pocházející z východoafrické Tanzanie z oblasti Laetioli, nalezené v roce 1976 britskou paleontoložkou Mary Leakeyovou?
Stáří této geologické vrstvy bylo určeno pomocí draslíko-karbonové metody a je odhadované na 3,6 až 3,8 milionu let.
Počítač odhalil pomocí simulace dokonce i fakt, že ti, kdo je zanechali, šli rychlostí zhruba 1m/s, což odpovídá pomalejší pohodové chůzi. Sama Mary Lakeyová napsala, že se tato bytost pohybovala: " naprosto vzpřímeně". Je ale více než jisté, že tyto stopy nemohli zanechat žádní opičí předchůdci. Kdo asi tedy byl tento náš tajemný předek?
Stejně tajemných je i sedm dokonale zachovaných stop ze severní Keni z oblasti Ileret, nalezené v roce 2009, které jsou staré " jen" 1,5 milionů let.
Tyto otisky byly také zkoumány technologií laserového 3D snímku a počítač dokázal, že na chodidle je dobře znatelná klenba a palec směřuje rovnoběžně s prsty, při chůzi už byla váha přenášena od paty ke špičce, což je, jak víme, znak charakteristický pro člověka dnešního typu.
Dá se tedy s jistotou tvrdit, že ten, kdo se zde procházel před takovou neskutečně
dlouhou dobou, nepatřil rozhodně k rodu Australopithekus affarensis ani k žádnému podobnému druhu vývojově ještě nedokonalých bytostí. Archeologové potvrdili, že jde zatím o nejstarší známé stopy podobající se naprosto přesně těm, jaké bychom zanechali my dnes.
Kde ale potom zůstal vývoj od opičí nohy k lidské?
Další dobře viditelné otisky lidských nohou, nacházející se v druhohorních vrstvách, byly ve 20.
století nalezeny v americkém státě Kentucky na východě USA. Stejné byly objeveny v Pensylvánii a v Missouri.
Záhadné stopy se však neomezují jen na souš, protože jsou k vidění dokonce i pod vodou. V roce 1954 při snímkování mořského dna u severního Irska zaregistroval dr. Anthony Laughton z Oceánografického ústavu v Londýně v hloubce 4500 metrů něco, na co nebyl připravený: zkamenělé otisky lidských nohou!
Z poměrně "nedávné doby" pochází šlépěje zvané" Ďáblova stezka"objevené na vrcholu sopky Roccamonfina v jižní Itálii v roce 2003, které jsou jedním ze senzačních objevů poslední doby. V čerstvém sopečném popelu zde své stopy zanechalo několik dávných Evropanů před 345 000 lety.
Známé jsou i "Eviny stopy", které našel u laguny Langebaan v Jihoafrické republice roku 1995 geolog David Roberts. Jsou to nejstarší stopy ženy rodu Homo sapiens pocházející z doby před 117 000 lety, a proto jim toto jméno právem patří.
Neuvěřitelným objevem je otisk boty v mušlovém vápenci z Nevady z roku 1968, pocházející z doby triasu, kde dokonce můžeme obdivovat opravenou seříznutou a sešitou podrážku, který způsobil vědcům naprosté zhroucení představ o výskytu člověka na Zemi, když bylo jeho stáří určeno na 160 až 195 milionů let.
V místě paty byl otisk zřetelnější, jak tvor, který stopu zanechal, přenesl při chůzi váhu právě na patu. Botu zdobila jakási šnůrka.
Podobné otisky bot, s podrážkou dnešního typu, v desítky milionů let starých horninách byly zaznamenány také v americkém státě Utahu, v Rusku, ve Španělsku, v Austrálii a v poušti Gobi nebo Turkmenistánu ve vrstvě staré 150 milionů let - hned vedle zkamenělé obří tříprsté nohy dinosaura.
Zkamenělé lidské stopy můžeme obdivovat i v okolí východoslovenské obce Hermanovce poblíže Prešova či u vsi Koňské v martinském okrese, kde zněl posudek geologů a paleontologů: padesát pět milionů let!
Pravda je, že veřejnost o takovýchto neuvěřitelných objevech dosud mnoho oficiálních informací nemá. Že by tedy vědci neměli zájem o mediální zveřejnění takovýchto nálezů?